CZGBC: Akustická pohoda ovlivňuje pracovní výkon

Mezi požadavky na vhodné a příjemné pracovní prostředí patří i tzv. akustická pohoda. Ovlivňuje totiž nejen naše pracovní výkony, ale také zdraví. Hluk na pracovišti patří mezi významné stresory - jinými slovy mezi faktory, které vystavují člověka nejen psychickému tlaku, ale také způsobují zdravotní problémy. Podle České rady pro šetrné budovy se mu však dá účinně čelit – a to i v prostorách typu open-space, pokud je akustika jako součást zdravého vnitřního prostředí řešena systémově již v úvodu projektu.

Hluk působí na lidský organismus jako nadlimitní zátěž, která vede k vnitřnímu napětí, jenž způsobuje narušení rovnováhy organismu. Psychologické studie prokázaly, že hluk na pracovišti způsobuje nespavost, bolesti hlavy, zvracení, žaludeční vředy, vyšší krevní tlak, zvýšenou náladovost a dokonce i impotenci.

Problém kavárenského efektu v kancelářích

Jak hluk definovat? Psychologické studie považují hluk za takový zvuk, který příslušná osoba nechce poslouchat. I když je vnímání hluku do jisté míry subjektivní záležitostí, norma stanovuje 50 dB jako hygienický limit hluku pro pracoviště, na nichž vykonáváme duševní práci náročnou na pozornost a soustředění a také pro pracoviště určená pro tvůrčí práci (Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, 148/2006 Sb.). Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon k tomu uvádí: „Rozptylují vás rozhovory kolegů, které se vás netýkají? Slyšíte ventilační techniku a tiskárnu? Uvědomujete si nižší míru vaší koncentrace a větší stres? Pokud ano, na řešení akustiky se ve vaší kanceláři zapomnělo. Nejzávažnější příčinou nespokojenosti při práci v kanceláři jsou právě zmíněné zvuky, které nechcete slyšet. Navíc vás vysoká hladina hluku nutí zvyšovat hlas, abyste byli slyšet a překonali okolní hluk. Tento jev někdy označujeme jako tzv. kavárenský efekt.

Jak čelit hluku v kancelářích?

Kavárenský efekt bývá problematický především v kancelářích typu open-space. „Tyto kanceláře byly od počátku budovány s myšlenkou snadnějšího přehledu o zaměstnancích, která zároveň uspoří náklady a umožní zaměstnancům navzájem sdílet nápady. Takovéto prostory se pak snadno stanou hlučným místem; ale nemusí tomu tak být, pokud se na zdravé vnitřní prostředí myslí již při jejich projektování,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Ta sdružuje na 80 subjektů, hlásících se k principům šetrného stavebnictví – včetně těch, které se na kvalitě vnitřního prostředí v administrativních budovách svými akustickými řešeními podílejí.

„Počítat s akustickými opatřeními by měla každá firma již v úvodu projektu bez ohledu na to, zda se jedná o výstavbu nových kanceláří nebo o rekonstrukci stávajících prostor,“ říká Jan Kaňka, Managing Partner společnosti SilentLab. A přidává recept, jak se dá v kancelářích hluku čelit: „Akustické obklady snižují dobu dozvuku v prostorech, čímž dochází ke snížení hlučnosti. Nejběžněji se používají stropní stěnové akustické obklady s pohlcujícím materiálem na bázi melaminové pěny nebo minerálních vláken. Stropy totiž bývají často jediné místo, kam se dají obklady umístit.“  Jan Andrle, architekt firmy CAPEXUS zabývající se realizací komerčních interiérů, doplňuje: „Vhodným použitím akustických řešení lze hluk utlumit i v otevřených prostorech tak, aby koncentrace zaměstnanců nebyla narušena. Pro potlačení zvuků v kancelářích je možné použít nástěnné panely či koberce a záclony s akustickým backingem.“

Dobrá akustika = méně stresu

Závěrem je možné shrnout, že dobře akusticky pojatý prostor bere v úvahu veškeré zdroje hluku - tak, aby byla zajištěna dobrá úroveň srozumitelnosti, zaměstnancům neklesala koncentrace a měli současně potřebnou míru soukromí. V takovém prostředí je pracovní prostor mnohem produktivnější. Jiří Strnad ze společnost Saint-Gobain Ecophon dodává: „Pokud se akustika jako součást zdravého vnitřního prostředí v kancelářích řešila, byl podle studie provedené na jaře 2014 organizací Stress Research Institute ve Stockholmu výsledek jednoznačný: o 30 % menší vyrušení při práci, o 29 % nižší vyrušení v bezprostřední blízkosti, o 22 % menší vyrušení na delší vzdálenost od zdroje hluku a v neposlední řadě o 15 % méně stresu.“

Fakta související s hlukem v kancelářích

  • Hluková expozice výrazně souvisí s nemocností pracovníků: čím složitější je pracovní úloha, tím významnější je i tento vliv.
  • 25 % špičkových pracovníků je více chráněno před rušivými vlivy, není vyrušováno na pracovišti a je méně zatěžováno telefonními hovory.
  • 60 % času je věnováno tiché koncentrované práci.
  • Pracovník potřebuje v průměru 25 minut, aby se po vyrušení vrátil k původní úloze. Dalších 8 minut uplyne, než dosáhne stejné úrovně koncentrace

Zdroj: CZGBC