CZGBC: Energeticky úspornému stavebnictví se daří

Rok 2015 byl rekordní například pro výrobce pěnového polystyrenu, toho se prodalo nejvíc v historii. Vzrostl i počet projektů se zárukou úspor, přibylo celkem 28 certifikovaných budov a okolo tisíce pasivních domů a bytů. Potenciálu úspor však stále využíváme jen zčásti. Hlavně kvůli špatné koordinaci na vládní úrovni a nedokonalostem v nastavení některých programů podpory.

Pěnový polystyren zaznamenal v minulém roce historicky nejvyšší spotřebu – o celých sto tun překonal dosavadní rekord z roku 2011 (62 000 tun). V uplynulém roce se spotřebovalo celkem 62 100 tun tohoto nejpoužívanějšího izolačního materiálu, tedy o 2,1 % více v porovnání s předešlým rokem 2014. Na celoevropsky vysokém odbytu EPS má zásluhu oživení ekonomiky i celého průmyslu včetně stavebnictví. „Na příznivém vývoji se podílí především růst pozemního stavitelství, který byl meziročně 5,5 %. K tomu se přidává rozjezd některých programů podpory úspor energie,“ komentuje vývoj Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS, členské asociace Šance pro budovy.

Roste i počet EPC projektů, tedy projektů  energetických služeb  se zárukou úspor.1 Loni subjekty v Česku investovaly do tohoto typu úsporných opatření téměř 380 milionů korun. „To jim zaručí, že ročně ušetří téměř 57 milionů korun. Celková roční výše úspor z nových, ale i starších EPC projektů tak loni překročila čtvrt miliardu korun. Dohromady už v Česku bylo tímto způsobem realizováno  více než 200 projektů za 3,2 miliard korun, které už přinesly úspory energie za téměř 3 mld. Kč. To znamená, že bylo modernizováno 1000 objektů, u nichž se investice zaplatily z uspořených provozních nákladů,“ vysvětlil  předseda sdružení APES Ivo Slavotínek.

Také počet certifikovaných budov2 se každoročně zvyšuje. Od roku 2010, kdy v ČR byly pouze tři certifikované budovy, se počet dostal na 87. Mezi roky 2014 a 2015 jejich počet vzrostl o 50 procent. Celková plocha certifikovaných budov je dnes přes 2,1 mil. m2, což je více než čtyřnásobná rozloha celé Prahy. „Jednoznačně vedou komerční prostory, už se objevují budovy s nejvyšším certifikačním ohodnocením. Developeři si uvědomují dlouhodobou vyšší hodnotu šetrné budovy a proto investují do technologií i materiálů. Řada firem v rámci svých CSR strategií vyžaduje kvalitní a udržitelné kanceláře a zvyšuje tak jejich poptávku,“ komentuje situaci výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Stále větší oblibě se těší také pasivních či pasivnímu standardu blízké byty. Společnost JRD, jednička na poli nízkoenergetického a pasivního bydlení, v loňském roce postoupila do první desítky předních rezidenčních developerů. V roce 2015 zrealizovala prodeje v objemu přes 600 mil. Kč a prodala více než 130 energeticky úsporných bytů.

Nadále přetrvává také zájem veřejnosti o výstavbu pasivních domů. Na základě údajů ze schválených dotací v rámci Nové zelené úsporám, bylo v roce 2014 postaveno kolem tisíce pasivních rodinných domů, loni to bylo zhruba 600. „Musím však zdůraznit, že uvedená čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů z Nové zelené úsporám. Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není. Nárůst takové výstavby, tedy mimo podporu z Nové zelené úsporám, vnímáme jako stále silnější. Nicméně pro nás je nejdůležitější, že si lidé začínají uvědomovat přínosy kvalitních energeticky úsporných domů pro svoje bydlení,“ vysvětluje Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.

Podle ředitele aliance Šance pro budovy, která energeticky úsporné stavebnictví zastřešuje, jsou čísla pozitivní. Potenciálu úspor ale Česko zdaleka nevyužívá. „Budovy při renovaci nemůžete uříznout, odvézt do Číny a pak vrátit. Práce a materiály jsou na místě, kde budovy budou sloužit. Proto má tento sektor jedinečnou schopnost podporovat naší ekonomiku3. Potřebuje však politickou záštitu a hlavně koncepční přístup ze strany státu, stavební trh pak potřebuje předvídatelnost a stabilitu,“ podotýká ředitel aliance Petr Holub.

Hlavní problém je podle něj v tom, že vláda v oblasti úspor energie v budovách není koordinovaná, hlavně v oblastech podpory. „V současnosti podpora úspor energie v budovách běží v osmi celostátních i evropských programech řízených čtyřmi úřady.4 Některé běží dobře, jako například Nová zelená úsporám, nebo OPŽP. Některé programy, například IROP, ale mají pro žadatele velmi složitou administrativu. Jiné, například OP PIK, mají špatně nastavena hodnotící kritéria,“ vyjmenovává Petr Holub konkrétní problémy, které je potřeba akutně řešit.

Pokud by však vláda zaspala, nejen že plýtvá potenciálem, ale hrozí i například nedočerpání operačních programů či nesplnění cíle Národního akčního plánu pro energetickou účinnost (NAPEE)5, ke kterému se Česko zavázalo. „Renovacemi budov lze přitom dosáhnout splnění až 80 % celkového cíle do roku 2020. Pokud se nepodaří úspor dosáhnout, hrozí Česku sankce ze strany Evropské komise,“ dodává Holub.

Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které má koordinaci plnění českého cíle na starosti, k tomu dodává: „Úspory energie v budovách jsou určitě pro plnění českého cíle důležité. Řekl bych ovšem, že úspory v budovách jsou důležitější z hlediska přínosů, které úspory mají vlastníkovi budovy přinášet v podobě snížení budoucích provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. Za sebe mohu prohlásit, že mou prioritou je pomoci hladkému rozběhu a efektivitě programů podpory. Nicméně zodpovědnost leží na jednotlivých resortech, které je řídí. Rád bych ovšem dodal, že nás stále více zajímají úspory energie, které přináší opatření realizovaná bez dotační podpory.“

  1. EPC projekty - Projekty se smluvně zaručeným výsledkem, tzv. metodou EPC, jsou zaměřeny na snižování provozních energetických nákladů ve stávajících budovách. Neinvestiční a investiční opatření (od instalace nových technologií až po modernizaci energetického hospodářství) zákazník postupně splácí až z dosahovaných úspor.
  2. Environmentální certifikace budov jsou v podstatě nezávislé audity budov v různých fázích jejich životního cyklu. Tyto certifikace jsou pro komerční sféru dobrovolné a fungují jako transparentní důkaz kvality budov. Posuzuje se jejich dopad na životní prostředí, například jak kvalitní mají energeticky úsporná opatření nebo jak hospodaří s vodou. Certifikace mají několik stupňů.
  3. Energeticky úsporné stavebnictví může např. Podle studie Miroslava Zámečníka přinést až 1 procento HDP a 35 tisíc pracovních míst ročně.
  4. Konkrétní přehled programů podpory pro renovace domů a bytů lze najít na stránce www.renovujdum.cz
  5. Národní akční plán energetické účinnosti Česko zavazuje, že musí do roku 2020 uspořit 51 PJ (petajoulů) energie. Vláda NAPEE právě projednává.

Zdroj: CZGBC

Realitní novinky