CZGBC: Zimní legislativní balíček EU k energetické…

Evropská Komise v prosinci vydala zimní legislativní balíček k Energetické unii, jehož součástí jsou návrhy novel směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti. V návaznosti na to vznikají tematické pracovní skupiny při MPO za účelem přípravy rámcových pozic ČR k jednotlivým dokumentům a pokladů pro vyjednávání v Evropské Radě. Prostřednictvím aliance Šance pro budovy jsme součástí pracovních skupin „Renewable Energy Directive + Governance + Energy Efficiency (EED)“ a „Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)“.

Zdroj: CZGBC

  • Společným jmenovatelem návrhů směrnic je podpora principu „efficiency first“. Z obsahu vyplývají tyto hlavní závěry:  Výše závazného cíle 30% snížení energetické náročnosti do roku 2030 dává ve střednědobém horizontu stabilitu zejména politického prostředí pro oblast energetické účinnosti, včetně sektoru budov.
  • Snižování rizikovosti investic do energetické účinnosti a zavedení další (nedotační) podpory ke zintenzivněníenergeticky kvalitní šetrné renovace budov. Toto souvisí s iniciativou Komise „Smart financing for smart buildings.“ Tématu financování kvalitních šetrných řešení budov se Česká rada pro šetrné budovy věnuje a bude hlavním tématem připravované konference Šetrné budovy 2017. Cílem je přinést více soukromého kapitálu (banky, fondy, apod.) k financování energeticky kvalitních šetrných renovací a uvolnit trh pro energetické služby se zárukou (EPC).
  • Větší tlak na boj proti energetické chudobě, což také přímo souvisí s dlouho chystaným zákonem o sociálním bydlení. Požadavky na objekty pro sociální bydlení, které by mělo být z hlediska provozních nákladů příkladem šetrné budovy zejména pro jeho obyvatele, a přípravu systému podpory takových budov budeme sledovat a aktivně se na nich podílet.
  • Zavedení indikátoru „chytrosti budov“ (smartness indicator) - ve vztahu k rozvoji „smart-cities“ a „chytrých“ řešení to považujeme za vhodné řešení. Měl by být kladen důraz na automatizaci, energetický management, dostupnost smart meteringu a obecně přístup k informacím o spotřebě na straně uživatelů pro zajištění motivačního efektu.
  • Zohlednění důležitosti vnitřního prostředí při výpočtu energetické náročnosti.
  • Zavádění sledování skutečné spotřeby energie u veřejných budov.