Díky Brexitu jsou nejdražší kanceláře na světě v Hongkongu. Londýn spadl na druhé místo.

12.12.2017 - Podle nového průzkumu společnosti Cushman & Wakefield vystřídal Hongkong londýnský West End v čele žebříčku nejdražších trhů s kancelářskými prostorami pro zaměstnance. Průměrná roční cena za jedno pracovní místo meziročně vzrostla o 1,5 % a zvyšuje se i koncentrace pracovních míst, tzn. počet pracovníků v daném prostoru.

  • I přes 19% pokles cen za pracovní místo, který Londýn zaznamenal, je stále dvakrát dražší než Paříž či Frankfurt a sedm krát dražší než Praha.

  • Praha zaujímá v žebříčku místo 162. s ročními náklady* 3 200 dolarů ročně na jedno pracovní místo.

  • Čeští zaměstnanci mají v kancelářích méně prostoru na jedno pracovní místo (10 m2), než je celosvětový průměr (11,8 m2).

  • Pořadím v nejbližší budoucnosti pravděpodobně zamíchá změna pracovních vzorců a rozvoj technologií.

    * Náklady vychází z výše nájmu, z poplatků za služby a počtu metrů čtverečních kancelářských prostor připadajících na jednoho zaměstnance.

Výroční zpráva Nejdražší kanceláře světa (Office Space Across The World) analyzuje ceny nájmů kancelářských prostor na 215 trzích v 58 zemích celého světa. S využitím interně získaných údajů zpráva sleduje ceny za užívání jednoho pracovního místa a celkovou koncentraci pracovních míst v nově postavených nebo rekonstruovaných kancelářských budovách po celém světě.

Co se týče nákladů na jedno pracovní místo, vyjde Praha společnosti výrazně levněji než jiná města. To platí dokonce i ve středoevropském regionu, kde jsou menší náklady už jen v Bratislavě. Nájemné v těch nekvalitnějších kancelářích se pohybuje kolem 21 EUR za metr čtvereční a díky tomu, že trh v příštích dvou letech doručí přes 400.000 m2 nových kancelářských ploch, výrazné zdražování neočekáváme. Pražské kanceláře navíc v průměru nabízí méně prostoru na jednoho zaměstnance, než ostatní města, což rovněž vede k nižším nákladům. Zatímco třeba v Mnichově připadá až 16 m2 na jedno pracovní místo, V Praze to je jen 10 m2,“ říká Radka Novak, vedoucí oddělení pronájmu kancelářských prostor ve společnosti Cushman & Wakefield.

10 NEJDRAŽŠÍCH KANCELÁŘSKÝCH LOKALIT SVĚTA

   
 

ZEMĚ

MĚSTO

NÁKLADY NA 1 pracovní místo ROČNĚ

 

1

Čína

Hong Kong

  

$27 432

2

Velká Británie

London

 

$22 665

3

Japonsko

Tokyo

 

$18 111

4

Spojené Státy Americké

Fairfield County

 

$17 414

5

Spojené Státy Americké

San Francisco

 

$16 205

6

Spojené Státy Americké

New York

 

$15 931

7

Spojené Státy Americké

Silicon Valley (San Jose)

 

$15 004

8

Švýcarsko

Geneva

 

$13 424

9

Austrálie

Sydney

 

$11 997

10

Francie

Paris

 

$11 756

S růstem nákladů na pracovní místo a nedostatkem kvalitní pracovní síly je pro zaměstnavatele důležité, aby vytvořili pracovní prostředí, jež dokáže přilákat a udržet nejlepší pracovníky a talentované lidi a umožní jim maximální výkonnost. Uživatelská přívětivost a pohodlí zaměstnance jsou v tomto zásadní. Je třeba vytvořit dostatek inspirativních prostor pro setkávání a spolupráci s maximálním důrazem na využití moderních technologií a designových trendů,“ dodává Radka Novak.

Omezená nabídka a vysoká poptávka ze strany společností z pevninské Číny vyhnala ceny v Hongkongu o 5,5 % na 27 431 dolarů. Růst nájemného nutí stále vyšší počet nadnárodních korporací stěhovat alespoň část svých zastoupení do míst s nižšími náklady. Pro porovnání: za cenu, kterou vynaložíte na pracoviště pro 100 osob v Hongkongu, lze pořídit v Torontu 300 míst, v Madridu 500 a v Bombaji 900. Naproti tomu ceny v Londýně oproti roku 2016 poklesly o 19 % – především v důsledku znehodnocení měny – na průměrných 22 665 dolarů za pracovní místo ročně. Pokles zaznamenala i Paříž, která rovněž patří do horní desítky, byť zdejší ceny jsou oproti Londýnu téměř poloviční.

Celosvětově vzrostla v posledních dvanácti měsících průměrná roční cena za jedno pracovní místo o 1,5 %. Příčinou je zejména vývoj v Severní a Latinské Americe, kde se ceny zvedly o 4,2 %, a v jihovýchodní Asii, která zaznamenala růst o 3,4 %. Region EMEA vykázal 1,3% pokles. Některé z významných změn v žebříčku jdou na vrub měnovým výkyvům. Tento faktor bude mít v příštím roce na společnosti, jež sledují své místní náklady, mnohem větší dopad než pohyby na realitních trzích.

Vedle rostoucích cen nájmů se v roce 2017 celosvětově zvyšovala i koncentrace pracovních míst, tzn. počet pracovníků v daném prostoru. Zaměstnavatelé, zejména v tradičních finančních centrech, jako je New York, Londýn, Tokio nebo Hongkong, musejí být co nejefektivnější, aby měli kam umístit rostoucí počet svých pracovníků a vytěžili ze vzrůstajících nákladů na pracovní místo nejlepší hodnotu.

Zpráva popisuje pozorovatelné trendy, které již nyní ovlivňují žebříček trhů s kancelářskými prostory. Masivní růst odvětví technologií s sebou přinesl novou generaci firem, které mají slabší vazby na tradiční ekonomická centra než banky nebo finanční instituce. Technologie rovněž umožňují zaměstnancům s laptopem a internetovým připojením pracovat kdekoliv, což mění firemní prostředí v tom smyslu, že centrální kancelářské budovy postupně přejímají v rámci podpory spolupráce jinou roli.

Hongkong a Londýn jsou zdaleka nejdražšími trhy s kancelářskými prostory pro pracovníky, ovšem sekundární města jim začínají v digitálním věku konkurovat způsoby, které byly v industriální éře nemyslitelné. Vedle zavedených světových soupeřů začínají po cenovém žebříčku šplhat města jako Stockholm, Austin nebo Soul. Austin, z něhož se díky vlastní aktivitě stalo technologické centrum a který se vyšvihl až na 21. místo našeho seznamu, je ale pořád o 40 % levnější než Silicon Valley,“ říká autorka zprávy Sophy Moffat z oddělení výzkumu a analýz pro region EMEA společnosti Cushman & Wakefield.

V dlouhodobějším horizontu dojde podle zprávy v důsledku stále vyšší orientace podniků i talentovaných pracovníků na rozvíjející se ekonomiky k určitým změnám v rozložení nájemného za kancelářské prostory v různých částech světa. Očekává se, že do roku 2025 bude více než 45 % společností ze žebříčku Fortune Global 500 pocházet z rozvíjejících se trhů (zatímco v roce 1990 to bylo pouhých 5 %).

* Výroční zpráva Nejdražší kanceláře světa změnila v tomto roce metodologii a rozšířila monitorované trhy, proto její výsledky nelze srovnávat s předchozími lety.

Realitní novinky