Indie jako globální kancelář

Jistě si pamatujete na scénu z filmu Milionář z chatrče, který natočil režisér zahájení LOH v Londýně Brit Danny Boyle: záběr do velkého indického call centra, kde domorodci s typickým indicko-anglickým přízvukem vyřizují telefonáty.

Ano, je to Indie, která právě 15. srpna 1947 získala nezávislost, paradoxně na Velké Británii. Je to Indie, která patří mezi čtyři rychle se rozvíjející ekonomiky označované akronymem BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Je to Indie, která dokáže "v noci" zpracovat informace poslané z USA, aby je američtí úředníci našli ráno na opačné polokouli Země ve své e-mailové poště.

Všechny předpoklady

Jak píše ve své skvělé a nadčasové knize The World Is Flat (Svět je plochý) Thomas L. Friedman, není to tak dávno, co byla Indie označována jako "druhý kupec". Termín pocházející z bankovnictví označuje investora, který koupí hotel, golfový resort nebo nákupní centrum poté, co první kupec zbankrotoval a jeho majetek se vyprodává. Prvními kupci byly firmy vezoucí se na vlně "dot.com" a na vlně investic do optických kabelů položených na dně oceánu a spojujících kontinenty. Když bublina dot.com praskla, akcie ztratily hodnotu, a tak Indie jako správný "druhý kupec" využívala optické kabely téměř zadarmo.


Indie úspěšně využívá také potenciál více než miliardy mozků. Už v roce 1951 první indický předseda vlády Džavaharlál Nehrú založil první ze sedmi indických technologických institutů. Dodnes vychovaly pozoruhodné množství talentovaných inženýrů, vědců, počítačových expertů a programátorů. I na "vývoz". Druhý zlomový bod nastal v roce 1991, kdy se otevřel indický trh pro zahraniční telekomunikační firmy a nastal rozmach v budování základen pro přijímání satelitního signálu. Třetí událost, která historicky nahrála Indii a vytvořila z ní definitivně kancelář pro globální firmy, byl tzv. millenium bug neboli Y2K. Indický průmysl informačních a komunikačních technologií tehdy sehrál celosvětově velmi důležitou roli při kontrole a přechodu z roku 1999 na rok 2000. Prvním i posledním jmenovaným předpokladem, který Indii vystřelil na špičku v poskytování služeb, je samozřejmě aktivní angličtina.

Mjufte pomaleji, pjosim

Nejen fikce Dannyho Boyla pasuje Indy do polohy operátorů call center, telemarketingových a obecně "bekofisových" pracovníků nebo zaměstnanců helpdesku. Snědý Ind se sluchátky na uších je prakticky symbolem indického ekonomického boomu. Trendy jsou překvapivě i jinde. Ano, outsourcing služeb indických operátorů je a bude zřejmě ještě v nejbližším období zajímavým způsobem, jak snížit náklady. Zejména pro anglicky mluvící firmy. Skvělé mozky vychované v Indii, vystudované na zvučných univerzitách "Ivy League" nebo Cambridge a působící ve Státech se začínají postupně vracet na rodnou hroudu. Zákaznickým službám a telefonickým průzkumům spokojenosti zákazníků tak směle začínají konkurovat vlastní vývojová střediska indické inteligence s prestižními vysokoškolskými tituly.

Nikdy více

Je to právě inteligence, mladá, dospívající inteligence v podobě absolventů vysokých škol, která už nechce být spojována s „krabicí“ v rámci několika set místního "open space". Některé indické univerzity dokonce zakázaly ve svém areálu nábor do call center. Postupně tak začínají chybět kvalifikované pracovní síly do zákaznických center. O absolventy se navíc začínají bít i jiné obory jako aerolinky, retail nebo turistické a hotelové služby. Call centra už pro současné studenty ztrácejí kredit a ti raději zvolí jiné povolání, i když v podobné platové třídě. Přichází tak druhá vlna. Vlna, kdy se vláda i komerční podniky snaží vrátit call centrům prestiž, upravit pracovní a platové podmínky, aby přilákaly dostatek mladých lidí do kanceláří. V opačném případě reálně hrozí, že Indie o status globální kanceláře přijde.

Realitní novinky