Jak vypadá certifikace LEED v praxi? (III.)

Certifikace budov je novým nástrojem prověřování kvality budov, která zajišťuje energeticky úsporné stavění, ohleduplné k životnímu prostředí, i následné provozování budovy. Environmentální hodnocení budov je pojem, který se v současnosti stále více používá a uplatňuje v oblasti komerční a developerské výstavby. Článek z třetí a poslední části seriálu přibližuje zkušenosti získané při výstavbě administrativní budovy City Green Court v Praze, která se uchází o získání certifikátu LEED Platinum. Poznatky nabyté při realizaci této stavby se dají s výhodou uplatnit i při realizacích jiných typů budov.

Specifické požadavky na organizaci a provádění stavebních prací

Na stavbách certifikovaných v systému LEED je několik specifických kreditů, které s sebou nesou nestandardní požadavky na provádění stavebních prací a na stavební činnost. Jedná se o vypracování a implementaci plánů pro omezení eroze a sedimentace, kvalitu vnitřního prostředí v průběhu stavebních prací a po obsazení budovy, plánu nakládání s odpady a plánu commissioningu.

  • Plán pro omezení eroze a sedimentace (Erosion and Sedimentation Control Plan) předepisuje postupy na omezení větrné a vodní eroze a zanášení vodotečí ze stavby. Jedná se o nestandardní požadavky v podobě dočasného zatravňování deponií a svahů, případně jejich skrápění vodou v období sucha, instalace zábran proti zanášení vodotečí kalem, ochrany přilehlých komunikací proti nadměrnému znečištění při deštích apod. Splnění tohoto požadavku lze zvládnout při důsledném dodržování požadavků české legislativy v oblasti ochrany životního prostředí před vlivy stavební činnosti. Kontrola navržených opatření se provádí jednou týdně a je vhodné ji dokumentovat fotografiemi.
  • Plán pro kvalitu vnitřního ovzduší v průběhu stavebních prací a po obsazení budovy (Indoor Air Quality Management Plan) – zahrnuje opatření pro omezení prašnosti a produkce škodlivin do ovzduší vlivem stavební činnosti v jejím průběhu a po obsazení budovy, opatření zlepšující návaznosti jednotlivých pracovních postupů a podmínky pro aplikaci stavebních materiálů, prevenci proti znečištění rozvodů a zařízení vzduchotechniky a znehodnocení stavebních materiálů vlivem vlhkosti a prašnosti. Ve fázi po obsazení budovy je v plánu zahrnut tzv. „flush-out“, propláchnutí interiéru větším množstvím čerstvého vzduchu (37 m³/m² podlahové plochy). To je možné provést jak před nastěhováním uživatelů interiéru, tak i po jejich nastěhování po částečném propláchnutí interiéru (cca 10 m³/m² podlahové plochy) při dodržení podmínky minimálního množství přiváděného čerstvého vzduchu během provozu budovy (cca 0,8 l/m²). Kontrola se má provádět minimálně jednou týdně; dodržení plánu je třeba prokázat fotodokumentací.
  • Plán nakládání s odpady (Waste Management Plan) obsahuje plán odstraňování a likvidace odpadů vzniklých v souvislosti se stavební činností. Způsob jeho naplnění závisí na dohodě generálního dodavatele stavby se svými subdodavateli. Likvidaci odpadu může zajišťovat generální dodavatel stavby pro všechny subdodavatele, nebo si ji každý subdodavatel zajišťuje sám. V tom případě je nutné zakotvit ve smluvních podmínkách se subdodavateli dokladování likvidace odpadů. Pro splnění podmínek je potřeba získat odpovídající údaje od společnosti likvidující odpad, zejména množství odpadu a procento recyklace. Postačující je prohlášení likvidující firmy, nebo prohlášení místní samosprávy, která udělila likvidující firmě povolení. Množství odpadu se zjistí z vážních lístků, které se přiloží k odesílané dokumentaci. Není možné připustit, aby subdodavatel likvidoval najednou odpad z několika staveb najednou, neboť pak nelze korektně zjistit, jaké množství odpadu bylo ze sledované stavby.
  • Plán commissioningu zahrnuje kontrolu projektové dokumentace alespoň ve fázi pro stavební povolení, přípravu kontrolních a zkušebních plánů TZB alespoň pro systémy vytápění, chlazení, větrání a klimatizace, přípravu teplé užitkové vody, osvětlení a systémů obnovitelných zdrojů energie. Stanovuje procedury pro ověření správnosti instalace a funkčnosti systémů na úrovni jednotlivých komponent. Commissioning lze rozšířit i na další kontrolované celky, např. prostup tepla a těsnost obálky budovy, případně lze prodloužit časový horizont provádění činnosti na dobu trvání jedné plné sezóny (jeden rok).

Management a koordinace prací

Vedení stavby, která usiluje o získání certifikátu LEED, je svěřováno týmu, který má za sebou již několik náročných a úspěšně zvládnutých staveb a může svými znalostmi a zkušenostmi přispět ke zdárnému průběhu výstavby. Stavbyvedoucí se zúčastňují řady jednání s architektem, projektanty, investorem a expertem LEED AP již ve fázi zpracování realizační dokumentace.

Přitom získávají poznatky o požadavcích na provádění stavby a současně sdělují své připomínky s ohledem na organizaci a realizaci stavby, na jednotlivé navrhované technologie, případně materiály a finanční náročnost navrhovaných řešení.

Před vlastním zahájením stavebních prací jsou všichni pracovníci od mistrů po hlavního stavbyvedoucího proškoleni a seznámeni se specifickými požadavky při stavbě environmentálně certifikovaného objektu, o vedení potřebných dokumentů a zodpovědnostech za plnění jednotlivých úkolů. Jsou obeznámeni s podstatně větším počtem kontrol než na běžné stavbě, které umožní průběžně sledovat postup výstavby a zajistí okamžitou nápravu případných nedostatků.

Při realizaci stavby je každý dodavatel i subdodavatel před prvním nástupem na provádění prací – tedy každý stavbyvedoucí, mistr i dělník – seznámen s konkrétními podmínkami dané stavby (např. místo určené pro ukládání tříděného odpadu, odběrná místa napojení pro energie a vody atd.). Toto školení je povinné a musí být stvrzeno podpisem každého účastníka výstavby. Dodržování pravidel se průběžně kontroluje a případné porušení se přísně posuzuje. Koordinaci jednotlivých pracovních procesů, dodávky a odvoz materiálů a nasazení stavební a dopravní techniky provádí stavbyvedoucí hlavního zhotovitele.

Shrnutí

Stavba usilující o environmentální hodnocení, a to nejen v certifikačním systému LEED, má své zvláštnosti a vyšší nároky od projektu přes vlastní realizaci až po ověření provozu. Vyžaduje především dobrou odbornou stavební erudic všech zúčastněných na projektu, poctivý a příznivý vztah k životnímu prostředí, ohleduplnost na pracovišti, zvládnutí náročné administrativy a častějších kontrol na stavbě a znalost anglického jazyka od několika členů pracovního týmu. Odměnou je stavba, která je sice investičně o několik procent dražší než běžné budovy, ale spoří značné množství energie, je provozně levnější, šetrná k životnímu prostředí a poskytuje příjemné prostředí pro práci i pobyt.

Konec třetí a poslední části. První čásť zde a druhá část zde.

Článek byl publikován v časopise Energeticky soběstačné budovy 4/2012.

Autoři:
Ing. Bohdan Víra, CSc., [email protected]
Ing. Petr Lhoták, [email protected]
Skanska a.s.

Zdroj: CZGBC, Původní zdroj zde. Foto: Dezeen.com