Klimatizace a (dis) komfort v kanceláři

Víte proč lidé v létě nevětrají? Neboť jich vyrušuje hluk, prach a zápach z ulice a chtějí zabránit vstupu tepla do kanceláří. Z pohledu životní a pracovní pohody člověka (well-being) jsou však větrání a výměna vzduchu nesmířně důležité.

Větrání a alergie

Hygienické minimum pro výměnu vzduchu na osobu za hodinu je přibližně 50 m3 pro běžnou činnost a pohyb (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Není-li možné větrat přirozeným způsobem, nastupuje nucené větrání - klimatizace mobilní nebo zabudovaná, neboli techničtěji – vzduchotechnika (HVAC – Heating, Ventilation and Air Conditioning). Měla by regulovat kvalitu vzduchu, v létě ochlazovat, v zimě ohřívat a zároveň filtrovat, zvlhčovat resp. odvlhčovat vzduch a usměrňovat proudění vzduchu. Kdo v klimatizované kanceláři pracuje, ví, že to má i několik háčků. Jako první jmenujme kvalitu vzduchu. Člověk by neměl mít pocit vydýchaného vzduchu, zápachu nebo dráždění dýchacích cest. Potřebné je uvědomit si, že ze všech druhů alergií jsou nejčastějším typem alergie ty respirační, které postihují 20-30% evropských obyvatel (údaj Evropské federace pacientů s alergiemi a onemocněními dýchacích cest, EFA). Přestože kontrolu, výměnu či čištění filtrů ve vzduchotechnice doporučují výrobci, nepřikazuje to přímo žádný zákon. Přitom ve vzduchotechnice se mohou usazovat mykoplazmy, chlamydie či legionelly, které u citlivějších jedinců a alergiků způsobují záněty dýchacích cest a sliznic a náhle rýmy.

Diskomfort a přítomnizmus

Dalším neuralgickým bodem je osobní komfort. Co člověk, to názor. Stačí, když jsou v místnosti různě citliví jedinci a již vzniká pocit nepohodlí a diskomfortu. Nastavení klimatizace se často mění na otevřený boj o ovladač a konflikty na pracovišti. Týká se to zejména kanceláří typu open space. Jednomu je zima, jinému "táhne" na krk a další se potí a požaduje osobní ventilátor. Zejména ženy jsou citlivější na změny teplot. Muž například za hodinu vypotí přes 250 mililitrů potu, žena pouze 180 mililitrů potu. Soustředit se na práci v kanceláři, kde je zima nebo kde fouká klima celý den na kříže, je samozřejmě obtížné ne-li nemožné. Světová rada pro zelené budovy uvádí, že v Austrálii jsou náklady na tzv. "přítomnizmus", tedy zaměstnanec je sice v kanceláři, ale neprovádí ji z důvodu zdravotních problémů dostatečně, odhadované na úrovni 26 miliard dolarů rodně! Pokud se u více než 20 % uživatelů budovy projeví podobné nespecifické symptomy související s momentální nepohodou a trvají déle než 2 týdny, můžeme hovořit o syndromu nemocných budov.

K tepelnému diskomfortu se navíc přidávají zdravotní problémy, často chronického, vleklého charakteru. Vzpomeňme jen bolest v krku, ztuhlost krku, lopatek a trapézových svalů, zarudnutí a pálení očí nebo migrénu. Nevětrat nebo nespouštět klima je také nevhodné. Přísun vzduchu je důležitý i z hlediska psychohygieny, protože redukuje únavu a bolesti hlavy. Naopak vysoký obsah CO2, tedy vydýchaného vzduchu, způsobuje podrážděnost, nesoustředěnost a únavu. Doporučená hodnota koncentrace CO2 je do 1 000 ppm, ale v kancelářích bývá běžně naměřená hodnota i desetinásobná.

Tepelné optimum a pitný režim

Jak to již bývá, zákony a vyhlášky jsou při nastavení klimatizace v pracovním prostředí obvykle orientační, měkké a pro všechny. Citlivějším jedincům může překážet i prostředí, které do puntíku splňuje všechny normy, např. Vyhlášku č. 268/2009 Sb. nebo Vyhlášku č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Relativní vlhkost nad 70 % má vliv na zvýšené množení mikroorganismů, růst plísní, vyšší počet roztočů a naopak nízká vlhkost, pod 20% způsobuje vysušování sliznic. Zaměstnavatel je taky povinen zajistit, aby zaměstnanci nepracovali v průvanu. Teplota prostředí v kanceláři během teplých letních měsíců by měla být 23-27 stupňů (ale přípustná je mezi 20 a 28 stupňů), při relativní vlhkosti vzduchu 30-70 % a rychlosti proudění vzduchu 0,1-0,3 m.s-1. Doporučený rozdíl teplot vnějších a vnitřních by neměl přesahovat 5-7 stupňů. Zaměstnanec by se před vstupem z vnějšího prostředí do kanceláře měl aklimatizovat, například ve vestibulu, nebo ve foyer. Důležité je dodržovat pitný režim a neměly by to být jen chlazené kolové nápoje s ledem, ale i iontové nápoje, minerálky a vlažný čaj.

Zdroj: Schueco, Fce.vutbr.cz, Ilustrační foto: Pixabay.com
 

 
Autor článku: Juraj Púchlo, Kancelare.cz

Komerční nemovitosti na jednom místě