Květinový dům ozdobí Václavák

Kontext

Nová a moderní budova s kancelářskými a administrativními prostory nese název Květinový dům a měla by vyrůsť na Václavském naměstí. Příležitost navrhnout novou budovu na Václavském náměstí je velmi vzácná a vyžaduje proto řešení té nejvyšší kvality jak v oblasti architektury, tak ve výstavbě. Nemůžeme kopírovat minulost, ale musíme využívat nejmodernější dostupné technologie a zároveň dohlédnout na to, aby nová budova respektovala historické kontinuum náměstí a brala ohled na jeho velice specifický městský kontext. Návrh musí také naplnit požadavky klienta na funkčnost, komerční využití a prestiž a musí vycházet z atmosféry současné doby. Budovy z 18. a 19. století byly z velké části stavěny tradičním způsobem, který se od období středověku pozměnil jen nepatrně. Nosné zdivo tvořilo sérii oddělených prostor a do vnějších a vnitřních částí byly přidávány dekorativní kameny, omítka, kov nebo dřevěné elementy, aby tak vytvořily umělecký povrch. Otevírání oken a celkové rozdělení budov bylo omezené konstrukčním řešením nosné fasády. Povrch byl často ozdoben sochami, nástěnnými malbami, zejména v prestižních lokalitách. Byla tak vyjadřována funkce budov, bohatství a individualita vlastníka a dovednosti architekta.  

Vývoj

V pozdním období 19. století a začátkem 20. století zaznamenáváme posun ve způsobu, jak jsou budovy stavěny a využívány. Chicagská škola začala navrhovat budovy se železnými a ocelovými konstrukcemi, což společně s vynálezem výtahů způsobilo kompletní reorganizaci prostor a jejich hierarchii. Moderní hnutí, známé pod názvem „mezinárodní styl“, vedlo k vytvoření jednoduchých struktur využívající ocel, beton a sklo za účelem dosáhnout maximální flexibility prostor a svobody pro utváření fasády, která byla dříve výrazně strukturálně omezena. Postupně docházelo k ubývání nosné funkce fasády a ta začala plnit roli „pokožky“, která modifikuje prostup světla, soukromí, výhledy ven a dovnitř, větrání a ochranu proti teplu a chladu.

Analogie „pokožky“ reflektuje sofistikované role, které se odehrávají v rámci tloušťky fasády budovy. Fasáda je plně propojena s vnitřními „orgány“ budovy nebo spíše s celým prostředím a jejím technickým zařízením. Na fasádu můžeme nahlížet jako na povrch, ale ve skutečnosti se jedná o plně integrovanou část celého mechanismu budovy. Fasáda je nejrozsáhlejší a nejdražší část technických a environmentálních systémů budovy.
Návrh „Květinového domu“ byl připraven tak, aby maximálně využil nárožní polohy na jednom z nejznámějších bulvárů v Evropě. Architektonické vyjádření reprezentuje vývoj principů architektury, jež byly úspěšně využity u významných budov, jako je Palác Astra (Lindt), Baťa, Palác Stýblo a nedávno také u Paláce Euro. Tyto budovy, jejichž tradice vychází z mezinárodního stylu (v České republice funkcionalismu), využívají rozsáhlé prosklené části, jež redukují pevné povrchy a umožňují tak optimální průchodnost denního světla a maximální vizuální propojení mezi interiérem a exteriérem. Díky úpravám neprůhlednosti a výše uvedených povrchů a zároveň využitím externích a interních zařízení pro zastínění může „pokožka“ budovy pozměňovat vnitřní prostředí i pohled zvenčí. Tento interaktivní aspekt designu fasády je zásadní součást environmentálního kontrolního systému budovy.

Inovace

Plánovanou budovu na Václavském náměstí vnímáme jako příležitost pro propojení nejmodernější technologie s elegancí a řemeslnou dovedností. Budova je také impulzem pro revitalizaci a obnovu horní části tohoto významného náměstí. Rohová dispozicebudovy představuje pro architekty neobvyklé výzvy a klade na ně přísné požadavky v oblasti městského plánování. Cílem společnosti Flow East nebylo přilákat pozornost, ale představit kvalitní protiváhu k okolní městské zástavbě. Z toho důvodu pokračuje „Květinový dům“ v modernistické tradici, využívající kombinaci skla a architektonicky ztvárněných kovových prvků, které kolemjdoucím nabídnou zajímavé pohledy na vnějšek budovy, skrz který je vidět, ale který zároveň odráží jejich obraz – vše se mění při každém jejich kroku. Tímto provedením chceme upoutat všechny ty, kteří v budově budou pracovat či jí navštíví a zároveň i kolemjdoucí, jež budovu zachytí letmým pohledem či se u ní zastaví. 

Fasáda „Květinového domu“ má podobu trojdimenzionální kuželovité křivky, jež propojuje vertikální křivky Hotelu Jalta a také vertikální fasádu na budově ČTK v Opletalově ulici. Tento tvar se skládá z dvou systémů. Jedná se o tzv. „Štramberskou trúbu“, jež využívá komplexní geometrii na střeše věže Štramberského hradu, spojenou s čtvrtinovým segmentem elipsovitého povrchu. Abychom podpořili tento jedinečný tvar, použijeme inovativní 3D fasádní systém, který byl v Evropě použit prozatím jen jednou. Povrch bude tvořen kombinací ohýbaného skla a fasetových panelů, kde každá část bude zcela jedinečná.  Budova se bude neustále přizpůsobovat dennímu světlu a okolním podmínkám, což bude proměňovat její podobu z vnějšku a bude zároveň vytvářet pohodlné a příjemné pracovní prostředí pro lidi pracující v jejích prostorách.

Umění v architektuře

Moderní hnutí odbouralo dekoraci jako nadbytečnou a upřednostnilo funkčnost budovy. Názory architektů i klientů se v této věci mění, nyní jsou důležitými funkcemi budovy identita a individualita. Rovněž si uvědomují, že reakce na umělecké a kulturní podněty jsou v našem každodenním životě přítomny a vnitřně jej obohacují. Fasáda „Květinového domu“ integruje vertikální prvky, které organicky vyrůstají z přízemní úrovně a šplhají do výše, aby tak vytvořily linii virtuální římsy odpovídající liniím okolních budov.  V souladu s tradicí dalších významných budov na Václavském náměstí zakomponuje budova „Květinového domu“ umělecké elementy do fasády a klíčových vnitřních prostor. Spolupráce bude probíhat s českým uznávaným designérem Zdeňekm Lhotským, který je proslulým zastáncem inovativních aplikací skla. Součástí interiérů budovy budou plastiky.

Zdroj a vizualizace: Flow East