Lektorka: Češi se v práci stresují

Umíte to se stresem? Rychle vybouchnete i při malém podnětu? Bolí vás záda? Není divu. Zaměstnanci v tuzemských firmách jsou dnes vystavení zhruba o 34 % více stresovým situacím, než před cirka čtyřmi lety. Přes 50 % zaměstnanců (2,5 milionu) si vliv práce uvědomuje. Neblahý trend potvrzuje i dlouholetá lektorka a konzultantka pro byznys PaedDr. Olga Medlíková. Podle ní by pomohla manažerům lepší práce se stresem.

Zaměstnanec má pevně danou pracovní dobu a vykonává každý den rutinní činnost. Její poměr se však neustále zvyšuje, on nestíhá. Nadřízený se s ním baví jen tehdy, když jej úkoluje. Stres se výrazně podepisuje na vztahu mezi kolegy a nadřízenými. Ti jej dávají najevo až půl krát více, než v minulých letech. Důvodem je obrana proti přetížení a tlaku. Více stav postihuje podle dostupných průzkumů zaměstnance nad pětatřicet let. Například data Českého statistického úřadu hovoří jasně: Přes půl milionů pracujících je vystaveno nejen fyzickým rizikovým faktorům, ale i duševním.

Olga Medlíková trvá na tom, že je třeba trénovat a posilovat stresovou stabilitu. Tělo silně reaguje nejen na infekce a jejich původce - bakterie a viry - ale i na pocity, zejména pak na strach, zlost či radost. „Stresová stabilita přímo souvisí s vnitřním vyladěním a životním postojem. Míru svého stresu má člověk tedy do značné míry ve vlastních rukou. Stres je vysoce subjektivní faktor. Co pro jednoho člověka je už stresující, může druhý vyhodnotit jako zábavu. Někdy nám jsou lidé a události výzvou, jindy nás sklátí,“ říká PaedDr. Olga Medlíková, lektorka pro business, neziskové organizace a státní správu.

Stres může přerůst ve vyhoření

Pokud zaměstnavatelé dlouhodobě ignorují duševní zdraví lidí, dojde k vyhoření, depresím a agresi. „Vyhoření je důsledek dlouhotrvajícího stresu. Může se vyskytnout ve firmách, stejně jako u jednotlivců. Lze ho definovat jako ztrátu zájmu, energie, chuti něco dělat nebo měnit. Jako posun v hodnotách,“ vysvětluje PaedDr. Olga Medlíková z http://www.satnik.net/, která se specializuje se na trénink mluvčích, argumentaci, rétoriku a lektorské dovednosti a radí: „Obecně pomáhá změna. Tím myslím změna režimu práce, odchod z byznysu do neziskového sektoru nebo naopak, začít pracovat samostatně, osobní rozvojové programy, rotace, stáž v zahraničí, přestěhování se, práce s výzvou, nový tým,“ vyjmenovává Medlíková. Dále pak například zajímavá, náročná, ale zvládnutelná práce, takzvaný social support - síť pozitivních známostí - kontakt, lidská účast, podpora, vědomí vlastní ceny, dostatek informací, důvěra okolí a dobrá zpětná vazba.

Číslo může být daleko vyšší

Podle čísel odborníků z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce zřízeného ministerstvem práce jsou dokonce až dvě třetiny lidí vystaveni v práci stresu, což si odnáší se zdravotními komplikacemi. Nastávají problémy i zaměstnavateli, neboť musí řešit finanční ztráty. Vyhnout se dá správnou komunikací, vyjasněním pracovních rolí, zlepšením kolegiálních vztahů či vysvětlením změn ve firmě. Roste i riziko zranění v práci. Podle průzkumů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví až pětkrát.

Varovné znaky stresu:

  • úzkost
  • vyčerpanost
  • agresivita
  • porucha soustředění a schopnosti rozhodovat
  • častější absence na pracovišti

Jak na zdravotní problémy vyvolané stresem podle PaedDr. Olgy Medlíkové:

  • Když si během rozhovoru s druhou osobou budete psát poznámky, daleko méně vám hrozí, že vybouchnete a začnete křičet (do poznámek se dá psát i to, kam má zmíněná osoba jít…a nemusí se to vůbec dozvědět).
  • Bolavá záda potřebují – hořčík pro výživu svalů, důsledně tlačit ramena od uší dolů, když bolí oblast krční páteře, posilovat břišní svalstvo, jestliže bolí oblast hrudní páteře a prohřívat křížovou kost, pokud bolí oblast bederní páteře.
  • Křeče a tiky svalstva zmírní, nebo dokonce odstraní kombinace vápníku, hořčíku a vitamínu B.
  • Obtížné usínání ulehčí prohřátí – žaludku, křížové kosti a nohou.
  • A jestli vás pálí žáha a nechcete používat léky, rozkousejte a spolkněte 3 lžíce máku a bude líp.
  • Tak se o sebe pečujte, protože největší vliv na míru stresu máme my sami.

Cvičení proti stresu

Proti stresu pomáhá hlavně pohyb. Malé „kancelářské“ cvičení, pokud se vám nechce trápit tělo v posilovně: Stoupněte si za židli, těsně za zádovou opěrku. Stoj spatný, spojíte k sobě chodidla, kotníky, kolena, stehna, prsty nohou rozprostřete doširoka. Poté se předkloňte přes zádovou opěrku židle a pokuste se dosáhnout prsty rukou co nejblíže k podlaze. Vytahujete se z pasu, hlava volně visí. Dýcháte uvolněně a hluboce. Po chvíli se pokuste ještě trochu více přiblížit prsty rukou k podlaze. Poté se pomalu vzpřimujete, pohyb jde opět z pasu. Zvedáte se kulatě, obratel po obratli. Když jste zcela vzpřímeni, s nádechem vzpažíte a opět z pasu co nejvíce vytáhnete ruce vzhůru. Pohled míří za prsty rukou. S výdechem spustíte ruce do pozice modlitby. Cvičení opakujete 6-krát.

Pojmy:

Eustres (řecké „eu“ -  zdravý, normální, podnětný) znamená nabuzení k výkonu – pomocí něho zvládáme konkurz, zkoušku nebo rozhovor o zvýšení platu. Souvisí tedy s aktuální situací, která trvá jenom určitý čas, organismus se s jejími důsledky snadno vyrovná.

Dysstres (řecké „dys“ - porušený, podrážděný, špatný) znamená zátěž pro organismus – díky němu se rozběhnou např. opakované migrény, vracející se záněty, vzniknou žaludeční vředy. Váže se na stavy dlouhodobé nebo trvalé, stres se stává chronickým. Příznaky uvedené na začátku souvisí s dlouhodobým stresem. Jsou to informace organismu, že je někde chyba, že je třeba změny.

Zdroj ČSÚ:

Čísla v Evropě:

  • 2/3 zaměstnanců jsou v práci vystaveny stresu. Výsledkem může být kromě depresí i pracovní úraz.
  • 59 % zaměstnanců jsou vystavení nepřijatelnému jednání - například šikaně nebo obtěžování. 66 % zaměstnanců jsou vystavení nadměrné pracovní zátěži.
  • 72 % zaměstnanců trpí reorganizací v práci nebo nejistotě zaměstnání.
  • 50 % zaměstnanců říká, že se proti stresu na jejich pracovišti dostatečně nebojuje.
  • 1/5 zaměstnanců představuje stres nejzávažnější zdroj zdravotních problémů
  • 5-krát může zvýšit počet pracovních úrazů.
  • 240 miliard Eur jsou celkové náklady v Evropě na psychická onemocnění.

Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci