Průzkum: Praha potřebuje silniční okruhy více než metro, ale drahé bydlení trápí lidi více než špatná doprava

3.7.2019 - Po letech se „rozběhla“ stavba metra D. Primátor Hřib před týdnem osobně sbíječkou začal razit šachty v rámci geologického průzkumu pro tuto pro město tak potřebnou stavbu. Metro do Písnice ale není pro Pražany tím, co je pálí nejvíce. Prioritou je především dokončení velkého i městského okruhu. Vyplývá to z aktuálních průzkumů veřejného mínění, které pro SAR provedla agentura IPSOS mezi 1000 obyvatel hlavního města od 18 do 65 let.

Naprostá většina respondentů (56 procent) na dotaz: Která veřejná stavba by měla být pro Prahu prioritní?, odpověděla že dostavba Městského a Pražského okruhu. Metro D je tou nejvyšší prioritou jen pro něco málo přes pětinu Pražanů. 10 procent pak tíží opravy a výstavba nových mostů.

 

graf1

Zdroj: IPSOS pro SAR, 1000 respondentů 18 – 65 let, Praha, červen 2019

Právě dopravní infrastruktura, její neutěšený stav a z něj plynoucí každodenní problémy, jsou tím tématem, které Pražané vnímají velmi negativně. 35 procent z nich považuje kolabující dopravu za hlavní problém metropole. I přes to, že s problémy dopravy přicházejí do styku obyvatelé hlavního města dnes a denně, není to problémové téma číslo 1. Tím je jednoznačně bydlení – málo bytů a vysoké ceny bydlení označilo za hlavní problém Prahy celých 57 procent respondentů.

 

graf2

Zdroj: IPSOS pro SAR, 1000 respondentů 18 – 65 let, Praha, červen 2019

Výsledky průzkumu představilo dnes Sdružení pro architekturu a rozvoj na Diskusním fóru vedoucích představitelů veřejného a soukromého sektoru o stavebním rozvoji Prahy. Diskuse se zaměřovala především na nutnost jasného rozdělení kompetencí státu., magistrátu, městských částí a soukromého sektoru při rozvoji města.

Na rozvoji musí spolupracovat stát, město i investoři

Aby došlo k odblokování stavební paralýzy a řešení krize bydlení, bude totiž potřeba spolupráce všech aktérů rozvoje, a to na úrovni státu, ministerstva pro místní rozvoj, města, městských částí a investorů. Ti všichni by měli ze své úrovně výstavbu podpořit. Stát nastavením prorozvojového fungování úřadů, výstavbou významných dopravních a infrastrukturních staveb, v případě Prahy například dokončením vnějšího okruhu, a v neposlední řadě snížením daňové zátěže z nové výstavby či přerozdělením výnosů z těchto daní směrem k městům a obcím. Ty totiž nesou největší zátěž ve formě potřebné veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti. Ministerstvo pro místní rozvoj musí připravit zákony, které urychlí povolovací proces a poskytnout metodické vedení stavebním úřadům pro větší předvídatelnost jejich rozhodování. Vždyť jen povolit bytový dům v Praze trvá už deset let!

Hlavní město by mělo zaměřit své plánování na podstatně delší časový horizont než doposud – strategický plán je nutné mít alespoň do roku 2050. Ten musí být jasně a konkrétně napsán tak, aby lidem bylo zřejmé, jaká existuje obecná společenská shoda na rozvoji Prahy do budoucna. Nezbytný je nový skutečně ambiciózní územní plán. Do doby jeho přijetí je třeba výrazné akcelerovat proces schvalování změn toho současného zejména na brownfieldech. Zrychlit schvalování na úrovni města pomůže Hlavní stavební úřad. Soukromí investoři by potom měli uzavírat v Praze třístranné plánovací smlouvy – s magistrátem a s městskými částmi, ve kterých se jasně nastaví pravidla spolupráce všech tří důležitých stran při výstavbě.