5 důvodů, proč je odpočinek základem úspěchu
A je po víkendu. A po prázdninách. Postupně přicházejí do práce i ti, kteří využili zářijové termíny dovolených. Cítíte se skutečně odpočinutí, plní sil a elánu? Nebo si potřebujete dopřát ještě „modré pondělí“ a zavoláte šéfovi, že dnes nepřijdete do kanceláře?
Prázdninový odpočinek
O optimální délce dovolené se vedou vášnivé polemiky a sama je předmětem mnoha výzkumů. Některé studie hovoří o minimálně 10 dnech, další až o třech týdnech. Všechny se však shodují v tom, že má jakoby tři fáze: aklimatizační, kdy se člověk odpoutává od pracovních povinností a užívá si druhou, odpočinkovou fázi a potom nastupuje třetí fáze, balení a psychická příprava na návrat domů a do práce.
Podobně se hovoří o pondělním stresu, který mnohé přepadává již v neděli odpoledne. Člověk už přemýšlí o tom, čím ho pondělí překvapí v práci, a mentálně si tak zkracuje víkend. Věděli jste, že v pondělí ráno bývá nejvíce infarktů a častěji dochází k pracovním úrazům? Ruku na srdce, kolik z vás už z důvodu nedostatečného víkendového odpočinku, únavy nebo „společenské únavy“ využilo tzv. modré pondělí? Odborníci a úspěšní lidé doporučují začít víkend odchodem z kanceláře s čistým stolem a v neděli večer plánovat cíle a úkoly na následující týden a písemně je zaznamenat. Mimo jiné si tak zajistíte klidnější nedělní spánek, protože budete vědět, co vás čeká. V pondělí neodkládejte naplánované povinnosti na úterý, protože vás „dohoní“. Mimochodem, úterý je den, kdy lidé zůstávají v kanceláři nejdéle.
Mnohým rodičům způsobují stres a vrásky na čele i prázdniny. Kam s dětmi? Jaký program jim vymyslet na 8 týdnů? Mnozí apelují na to, aby se termín a délka prázdnin přehodnotily. Konečně, v létě jsou prázdniny již od roku 1787, kdy je Jozef II. přesunul ze září a října. V té době musely děti rodičům o prázdniny pomáhat při sběru úrody.
Hodit si šlofíka
Zkrácení pracovní doby a pracovního týdne a jejich vliv na produktivitu jsou námětem na samostatný článek. Faktem zůstává, že počet hodin strávených v kanceláři nekoreluje s dosaženými výsledky. Ten, kdo působí vytíženým dojmem, ještě nemusí dělat něco užitečného. Mnozí jsou duchem nepřítomni, tváří se, že dívají do monitoru, a přitom sledují dění za okny kanceláře. Co proti tomu dělat? Pomáhá krátká procházka, rozcvička, přísun čerstvého vzduchu, tekutin (nemusí to být nutně litr kávy) a samozřejmě – odpočinek a spánek. Několik špičkových firem to už pochopilo. Google, Nike, City Bank, Cisco, Pizza Hut a další umožňují zaměstnancům dopřát si dvacetiminutový odpočinek. Dobrým trikem je tzv. polyfázický spánek, kdy si člověk dlouhodobou práci rozdělí na cykly. Během dlouhých cyklů pracuje a krátké má na zdřímnutí v délce maximálně 20 minut. Ono známe „hodit si dvacet“ začíná mít opodstatnění, dnes dokonce podložené seriózními výzkumy. Odpolední šlofík zvyšuje výkonnost a zlepšuje i zdraví. V jižněji položených státech, v latinsko-amerických, ale i jiných zemích, mají tento osvědčený mechanismus odpoledního zdřímnutí nazvaný siesta. Se stoupajícím počtem tropických dnů stojí za zvážení její zavedení i v našich končinách.
Alfa a omega: spánek
Spánek patří mezi základní a přirozené fyziologické potřeby. O co je kratší, o to by měl být kvalitnější. Kromě zmíněného polyfázického spánku, který se doporučuje pouze v některých případech, je obvyklejší spánek a práce na základě biorytmů. Všichni asi znají „ranní ptáčata“ a „noční sovy“, prvním se lépe pracuje ráno a dopoledne, druzí jsou aktivnější a výkonnější odpoledne a v noci.
Netřeba zapomínat na to, že světlo monitoru potlačuje produkci spánkového hormonu melatoninu. Některým citlivějším jedincům narušuje spánek i zapnuté Wi-Fi nebo telefon na nočním stolku. Nepřáteli kvalitního spánku jsou přílišný chlad, teplo, světlo, neznámé prostředí, nevhodné jídlo a léky. Vhodné je tedy ložnici zatemnit, přijímat hořčík ve vyšších dávkách a vypustit z hlavy starosti. Někomu pomůže čaj na spaní (např. meduňka lékařská) nebo sladký a tučný dezert, který zvedne hladinu cukru v krvi a rychle ji nechá klesnout, takže se člověk cítí rychleji unavený.
Umění usnout je jen jedna strana mince. Běžným problémem je udržet spánek. Tyto potíže má bohužel 30-50 % lidí, přičemž více postihují ženy než muže a vyskytují se častěji s přibývajícím věkem. Pokud jste navíc rodiči malého dítěte nebo dětí, dbejte také na alespoň na 4-5hodinový nepřerušovaný spánek. Pomůže střídání se partnerů při péči o dítě v noci. Absence kvalitního spánku (spánková deprivace) je jednou z častých příčin mezilidských konfliktů, stresu a oslabení imunity. A samozřejmě slabších pracovních výkonů. Pokud spíte méně než 6 hodin denně, „budujete“ si kvalitní základy pro syndrom vyhoření.
Další málo prozkoumaný problém je syndrom chronické únavy, při níž se člověk cítí stále vyčerpaný, stěžuje si na migrénu, bolesti hlavy, kloubů i krku. Příčina syndromu není jasná, ale pravděpodobně jde o oslabení imunitního systému vlivem zhoršeného životního prostředí např. dlouhodobým vystavením chronickému stresu nebo působením „koktajlu“ chemických látek z prostředí a stravy. Může jít i o projev deprese a psychických poruch. Zajímavé je, že syndrom chronické únavy se podobně jako nespavost vyskytuje častěji ve vyšším věku, mezi 40. až 50. rokem. U žen se objevuje 4krát častěji než u mužů.
5 plusů spánku a odpočinku
1. Dobrý spánek prospívá paměti, jeho nedostatek ji může poškodit. Nevyspalý člověk je zapomnětlivý a nesoustředěný.
2. Ten, kdo málo spí, je méně výkonný a produktivní a také méně vydělává.
3. Ospalost a únava vedou ke stresu a podrážděnosti. Jsou predispozicí kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Častá absence v práci z důvodu nemocnosti nepřispívá k produktivitě ani k vyšším výdělkům.
4. Únava má vliv na úsudek a rozhodování. Mnohé výzkumy popisují tzv. únavu z rozhodování, kdy člověk vyčerpá vůli jako svaly při cvičení a pak má tendenci dělat rychlá, unáhlená nebo vysloveně chybná rozhodnutí.
5. Odpočatí lidé rychleji dospějí k výsledkům a mají množství nápadů. Jsou spokojenější, optimističtější a činorodější.
Komerční nemovitosti na jednom místě