Administrativní budova Litochlebský park

Ideální lokalita

Lokalita Litochlebského náměstí je historicky stavebním pozemkem -  v rámci původního konceptu JM i v ÚPn Bulvár zde byla plánována výšková budova, vhodně ukončující Chilskou ulici, přirozenou rozvojovou osu Opatova. Velká šance vytvořit zde lokální centrum pracovních příležitostí a tím i denního života je i v současné době živá, neboť po 15 letech se podařilo zcelit roztříštěnou majetkovou strukturu této oblasti a umožnit zde výstavbu. Jedná se o ideální lokalitu umožňující výstavbu v odstupu od obytných struktur a zároveň s potenciálem tvořit městské prostředí (vazba na metro, central park apod.)

Přehodnocení vnímaní nahodilé zeleně

Kontroverznost plánované novostavby na Litochlebském náměstí je dána zejména tím, že pozemek, již dlouhodobě určený k zastavění, obsahuje v současné době neutěšenou a náhodně vzniklou parkovou úpravu. Principiální ochrana jakýchkoliv zelených ploch má dnes v myslích aktivistů Jižního Města absolutní přednost. Mezi architekty a urbanisty však v současné době sílí tlak na přehodnocení vnímaní zeleně - ne z hlediska kvantity - ale z hlediska kvality a charakteru. Zelené plochy jsou jistě určitou devizou Jižního Města, ale i jeho neskutečnou zátěží - jejich nestrukturovanost má devastující účinky. Údržba jasně definovaného parku je mnohem snazší, než údržba velkých, ale indiferentních ploch zeleně. Nakonec i na JM je v zelených prostorách vidět odcizení a vandalismus, dokazující ne zrovna jasnou identifikaci kvalit tohoto prostředí. Situace na vlastním pozemku stavby je o něco složitější a to zejména z důvodu přítomnosti památníku obětem válek a blízkosti obytné zástavby. Památník obětem války je tvořen třemi kamennými stélami umístěnými v  aleji s pravidelně umístěnými lípami. Alej, která byla v roce 1920 vysázena na paměť padlých legionářů z obce Litochleby na místní návsi nemá tedy jen symbolický význam, ale je i pozoruhodně zachovalou půdorysnou stopou původní struktury obce zmizelé pod sídlištěm.

Blízkost obytných stavebpak měla význam zejména z hlediska sledování potřebného zachování oslunění a osvětlení stávajících okolních objektů. Postupným konstruováním limitů výstavby nám vznikl prostorový model zastavitelnosti území, vedoucí k poměrně malé zastavěné ploše v rámci lokality. Tato dvě omezení se ukázala zásadními pro koncept objektu. Půdorys je dán limitními křivkami oslunění, výška pak zadáním umístit zde objem 20 000m2 kancelářských ploch. Vlastní objekt má půdorys zaobleného trojúhelníku s centrálně umístěným jádrem. Tento tvar je nosným architektonickým prvkem domu, umožňuje ideální využití kancelářské plochy a zároveň změkčuje a zaštíhluje siluetu domu. Proto je uvažováno jen s jednoduchým lehkým obvodovým pláštěm v kombinaci skel a pevné výplně kryjící konstrukci a případné parapety, v kombinaci se svislými lamelami eliminujícími tepelné zisky objektu. Lamely současně, díky svému prolamujícímu se tvaru, boří rovinatost fasádních ploch a vytvářejí dojem opticky zajímavé proměnné „kůže“ objektu.

V objektu se nachází především kancelářské plochy, v prvních dvou podlažích jsou navrženy obchody, kavárna a restaurace. Podzemní garáže jsou z konstrukčních  důvodů umístěny mimo půdorys objektu. Vlastní tvar a hloubka garáží jsou dány prostorovými limity stavebních pozemků. Hloubka stavební jámy je největší zátěží projektu. Přípravě stavební jámy s různými druhy pažení a rovněž celé podzemní stavbě garáží byla věnována v projektu extrémní pozornost, a to jak ze statických důvodů, tak z důvodů omezení případného negativního vlivu na okolí z hlediska podzemních vod, navazující infrastruktury i okolních stromů. Lípy malolisté vysázené v prostoru pietního místa byly již v předstihu připraveny na výstavbu zlepšením stanovištních podmínek progresivní metodou airspade.

Situace

Veřejný prostor je koncipován ve spolupráci s krajinářskými architekty jako součást širšího celku. Přestože je pozemek v současné době vnímán jako park, parkem není. Základní kompoziční prvek pietního místa se zde mísí se zelení vysázenou v akci Z na místě bývalého stavebního dvora po výstavbě sídliště. Při podrobném zkoumání lokality se nám podařilo nalézt jiné, daleko významnější souvislosti. V poměrně rozmanité zeleni kolem Litochlebského náměstí jsme vystopovali zbytky koncepce sídlištní zeleně a terénních úprav kolem kruhového objezdu – výsadby zahuštěných skupin borovic a bříz doplněných o javory na valech oddělujících křižovatku od sídliště. V souladu s myšlenkou doplnit to, co je kvalitní a nevnášet novodobé prvky, jsme náš koncept navrhli jako pokračování nalezených principů a vytvořili tak strukturu, která je funkční jak v současném kontextu, tak jako model pro rozvoj dalších segmentů kolem kruhového objezdu. Nosný motiv pohybu po kruhu v jisté distanci od křižovatky je zachován v návrhu parteru, vlastní pietní místo je pak ponecháno jako přesný přepis katastrální hranice bývalé návsi. Kontrast mezi zelenou plochou háje se zpevněnými plochami veřejného prostoru kolem budovy umožní čtení této historické stopy a umocní dojem z památníku. Objekt je v současné době připravován na certifikaci v systému BREEAM pro dosažení stupně VERY GOOD. Tato certifikace má být zárukou dodržení principů udržitelnosti a minimální zátěže na životní prostředí jak v rámci výstavby, tak během provozu.

Zdroj: stavbaweb.cz, Vizualizace: m4 architekti