Bankovní sektor čekají dramatické změny
Obsáhlá studie s názvem Budoucnost pracovního prostředí ve finančním sektoru (The future of the financial workplace), kterou před časem vydaly mezinárodní poradenská společnost DTZ a agentura UnWork, musela otřást konzervativními představami o tom, co to znamená „bankovní služba“. Londýnskou City nevyjímaje. Kontrast tradičních a očekávaných služeb a přístupu, na kterém je v tuzemském prostředí postavená známá série reklamních spotů jedné z mladých bank, se totiž naplno potvrdil i ve jmenované analýze. Zapojilo se do ní více než 100 vysokých manažerů různých bank a finančních domů – od obřích po malé, od „kamenných“ po ryze internetové. Výsledek? V bankách bude docházet, či přesněji již dochází, k velkému přeskupování prostor a služeb, což se citelně dotkne i trhu nemovitostí. Právě banky a finanční instituce patří po celé Evropě k nejvýznamnějším nájemcům či vlastníkům nemovitostí, často na skvělých adresách…
K závěrům studie patří, že banky bez ohledu na svůj status se v dalších letech budou mnohem více soustředit na vytváření zázemí pro moderní technologie a komunikace než otevírání nových poboček. Natolik silný je tlak klientů na on-line a komplexní službu správy účtů a další finanční služby. V boji o talentované specialisty navíc banky musejí nabídnout nejen srovnatelné ekonomické, ale i tvůrčí podmínky jako společnosti typu Google, Apple nebo Microsoft. To vše při rostoucí regulaci a tlaku na snižování marží, které povedou k zefektivnění provozu - mimo jiné i na úrovni kancelářských prostor. Pro řadu bankéřů to bude podle DTZ znamenat radikální změnu: pracovní prostředí bylo dlouho s ohledem na vysoké platy v bankovním sektoru druhotnou záležitostí.
Nejde však jen o koncentraci zázemí a služeb bank – tento trend je ostatně patrný v České republice od roku 2003, kdy se rozhodla svou novou centrálu v pražských Radlicích postavit ČSOB. Hlavním důvodem je změna struktury zaměstnanců bank, kdy až polovina jejich zaměstnanců pracuje v oblasti moderních technologií...
Vedle regulace, globalizace a tlaku na snižování nákladů jsou hybnými silami očekávaných změn zejména nové technologie a potřeba kvalifikovaných odborníků. Pro tyto odborníky je odpovídající finanční ohodnocení samozřejmostí, do popředí jejich zájmu se dostávají časová flexibilita a pracovní prostředí. Právě velké informační a komunikační (ICT) společnosti se této výzvy chopily už před mnoha lety a v posledním desetiletí investovaly značné prostředky do kreativně pojatého a atraktivního pracovního prostředí, aby přilákaly talentované zaměstnance. Jinými slovy, pracovní prostředí a podmínky se objevují na nejvyšších příčkách zaměstnaneckých priorit. Banky v tomto ohledu ztrácejí svou neochvějnou pozici žádaných zaměstnavatelů a musí vyvinout značné úsilí, aby získaly kvalitní personál.
Mezi další faktory, které mají vliv na pracovní prostředí a přístup bank k využívaným prostorům, řadí studie DTZ a Unwork automatizaci řady úkonů a digitalizaci produktů a služeb zákazníkům. Studie Oxfordské univerzity předpokládá, že v roce 2020 bude v bankovnictví 20 % pracovních procesů automatizováno. Podle průzkumu až 45 % prostor v užívání finančních institucí není využíváno efektivně, přičemž jde o miliony čtverečních metrů po celé Evropě. Banky budou rostoucí měrou preferovat moderní budovy s velkou zastavěnou plochou, namísto tradičních CBD (Central Business District) se do popředí zájmu dostávají CUE (Connected Urban Environment), tedy lokality mimo centrum, avšak s výbornou dopravní dostupností, kvalitním stravováním, možnostmi nákupu, ubytování i kulturního vyžití.
Pro ilustraci se opět můžeme podívat do České republiky. Úspěch nových bank, které začaly na trhu působit v posledních letech, dokazuje, že moderní technologie mohou zejména pro mladou klientelu odstranit rovnítko mezi „fyzickou“ přítomností pobočkové sítě a důvěrou klientů. A to i přes to, že mnohé banky a finanční instituce fungující výhradně on-line často nemohou nabídnout stejně široké portfolio služeb a produktů jako jejich klasicky pojatá konkurence.
Očekávané trendy však automaticky neznamenají, že banky zmizí z ulice. Ve většině případů se ale postupně změní prezence bank směrem k daleko otevřenější interakci s klientem. Po vzoru showroomů technologických společností studie DTZ očekává rozšiřování prostor na úrovni kaváren nebo poradenských míst, často v centrech měst, kde bankovní služby nebudou jediným cílem návštěvy zákazníků. Ty doplní napojení na komunity v multifunkčních prostorách či místních centrech - klasické retailové koncepty totiž bankám přinášejí stále méně klientů i obratu.
„V České republice vidíme na jedné straně tendenci bank konsolidovat provozy i dceřiné společnosti, na straně druhé ale i nové banky otevírají nové kamenné pobočky. Například Airbank, Fio nebo Equa Bank rozšiřují síť svých poboček v centrálních lokalitách i v nákupních centrech,“ doplňuje Václav Bouček, vedoucí oddělení zastupování nájemců v pražské kanceláři DTZ, která se v posledních letech podílela na akvizici nových „headquarters“ a konsolidaci finančních skupin ČSOB v Praze (45 000 m2) a v Bratislavě (22 000 m2) nebo UniCredit Group (27 000 m2).
Zdroj: DTZ