Brownfieldy v Praze mají rozlohu tří set Václavských náměstí. Jaké jsou s nimi plány?
V řadě metropolí je mnoho zanedbaných, nevyužívaných lokalit − takzvaných brownfieldů. Jeden takový je například v pražských Malešicích v areálu bývalé továrny. Právě tam už ale brzy postaví Skanska Reality obytnou čtvrť přibližně pro 2500 lidí. Jde o trend, který je stále častější nejen v Praze, ale celé Evropě.
Aktuální nabídku developerských projektů najdete zde
Největší brownfield je v Praze ve Vysočanech na místě bývalých továren foto: Profimedia.cz
Developerských projektů v Praze přibývá. Cílem však není Prahu rozšiřovat, ale město uzavřít a využít zanedbané a nevyužité lokality.
V Praze se má v budoucnu stavět na více než desítce brownfieldů, tedy na územích, kde dříve byly průmyslové areály či nádraží. Na celkem 11 územích v součtu o rozloze 940 hektarů má v budoucnu žít až 154 000 lidí a vzniknout 212 000 pracovních příležitostí. Největší takzvané rozvojové území se nachází ve Vysočanech a naopak nejmenší na Zličíně. IPR (Institut plánování a rozvoje) již zpracoval analýzu území včetně podrobných údajů o nich a příští rok vytvoří metodiku, jak s územími nakládat.
Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče jsou brownfieldy naprosto klíčové pro rozvoj Prahy. Následným krokem po vytvoření analýzy území byl na začátku loňského října workshop, na který byli přizváni klíčoví aktéři od úředníků ministerstva pro místní rozvoj po urbanisty, ekonomy a developery. Analýza byla uzavřena základními doporučeními, jakým způsobem k brownfieldům přistupovat. Řešení bývalých průmyslových areálů podle Boháče neznamená pouze změnit územní plán, ale návrhy IPR budou zahrnovat doporučení týkající se také ekonomicko-sociální roviny. „Každé území vyžaduje individuální postup, neexistuje univerzální řešení,“ řekl.
Problémem při zástavbě brownfieldů je, že stát v minulosti bez ohledu na město tato území rozprodal. Praze tak většina z nich nepatří a podle Ondřeje Boháče je město závislé na vůli investora. „Město musí čekat, zda a co investor chce, nebo nechce," řekl. Jako příklad uvedl nádraží Smíchov, kde se město s investorem dohodlo, naopak v případě nádraží Bubny se tak nestalo.
Pár čísel na závěr
Největší počet obyvatel by měl v budoucnu bydlet na brownfieldech ve Vysočanech, a to 33 426 lidí. Rozloha území je 220 hektarů a jedná se zároveň o nejrozsáhlejší transformační území, které zahrnuje pozemky Nové Harfy, Tesly Hloubětín a Barvy Tebas. Pozemky patří celkem 31 vlastníkům, z toho 14 procent území patří hlavnímu městu. Kromě obyvatel, kteří tu budou žít, zde vzniknou pracovní místa pro více než 35 000 zaměstnanců. Naopak nejmenší rozvojové území je na Zličíně, které má rozlohu 34 hektarů. Plánován je zde počet obyvatel ve výši 2032 obyvatel a 2826 pracujících.
Ilustrační foto: Projekt Malešice Polygrafická: Skanska Reality vlastní 7 hektarů v oblasti vymezené ulicemi Černokostelecká, Průmyslová, Tiskařská a Sazečská. V návrhu je celkem 998 bytů. autor: Qarta architektura