1. ledna 1970

Colliers: Špičkou je opět Dublin

Colliers: Špičkou je opět Dublin

Dublin se ve druhé polovině roku 2014 stal jasnou jedničkou na evropském kancelářském trhu. Během šesti měsíců zaznamenal růst nájemného o 14,3 % na 480 eur/m2/rok (za celý loňský rok se nájemné zvýšilo o více než 21 %).

Ze Zprávy o vývoji kancelářského trhu v regionu EMEA ve 2. polovině 2014, kterou vypracovala společnost Colliers International, vyplývá, že nájemné v tomto období rostlo také v dalších evropských metropolích – v Barceloně a Amsterdamu shodně o 2,9 % a v Madridu o 2 %. Navzdory pokračující hospodářské krizi v Itálii se nájemné zvýšilo i v Miláně a Římě, kde ve druhém pololetí došlo k růstu poprvé od roku 2011, respektive 2012.

Bruno Berretta, senior analytik z oddělení průzkumu trhu v regionu EMEA, Colliers International, řekl: „Nájemné v Madridu a Dublinu nesporně roste z velmi nízké základny a v podstatě všechny růstové trhy jsou lokalizovány a potvrzeny v centrálních obchodních čtvrtích (CBD) a v nejlepších kancelářských oblastech. Rok 2015 by se měl vyvíjet pozitivně a my očekáváme, že tyto trhy se i nadále budou zlepšovat, zůstává zde i prostor pro ekonomické oživení. V Itálii by pak měla klesat míra rizika.“

Paul Finucane, ředitel oddělení Business Space, Colliers International Irsko, řekl: „Ekonomika v Dublinu znovu pozvolna roste, což má za následek lepší náladu na trhu, která je podpořena také růstem nájemného. To je spojeno s nedostatkem prostor nejvyšší kategorie v centrální obchodní čtvrti.“

„Výzvou do dalších let bude zajištění předpokládané nabídky s omezenou zásobou prostor ve městě. Příliv přímých zahraničních investic nepoklesl a v roce 2014 zároveň došlo k rapidní expanzi zavedených IT společností, jako například LinkedIn, Twitter, Facebook a Amazon. Ve městě dochází jak k nové výstavbě, tak zásadní modernizaci. V Docklands Strategic Development Zone se zrychlí proces plánovaní, ale důležité je především to, aby samotná výstavba začala co nejdříve, aby uspokojila poptávku ve středně- až dlouhodobém horizontu,“ dodal Paul Finucane.
Jinde v Evropě podmínky v roce 2014 nadále odrážely nerovnoměrný rytmus hospodářského růstu v regionu a vytvořily čtyři kategorie trhu:

  • Trhy „pod tlakem“: zahrnují části jižní Evropy a východní část kontinentu (nájemné na ruských trzích v Moskvě a Petrohradu a v ukrajinském Kyjevu v roce 2014 výrazně pokleslo). Nejistota a ekonomická slabost vedly ke zvýšení neobsazenosti, která se pravděpodobně přenese i do roku 2015.
  • Oživení trhů v centrální obchodní čtvrti: klíčové kancelářské oblasti ve Španělsku, Irsku a Nizozemí profitují z ekonomického oživení a zlepšení nálady.
  • „Stabilní“ trhy: tvoří je německá velká šestka, Paříž, části Skandinávie a CEE region. Nájemné prostor nejvyšší kategorie v Německu se během roku 2014 zvyšovalo a nyní je na svém cyklickém vrcholu. Navzdory znepokojujícímu stavu francouzské ekonomiky zůstalo nájemné prostor nejvyšší kategorie v centrální obchodní čtvrti v Paříži ve druhé polovině roku nezměněné, ale na zbytku francouzského trhu zůstává tlak. Ve většině případů, včetně Paříže a Německa, zůstane nájemné prostor nejvyšší kategorie stabilní minimálně v první části roku 2015.
  • Trhy „na špici“: dominuje jim Velká Británie, jsou zde náznaky růstu nájemného, které by se mělo rozšířit i do regionů. Nájemné ve druhé polovině roku 2014 vzrostlo na londýnském West Endu (+2,1 %), v londýnském City (+8,3 %), v Manchesteru (+1,6 %), Birminghamu (+1,8 %) a Bristolu (+1,8 %). Z prognóz vyplývá, že nájemné v centrálních obchodních čtvrtích se v nadcházejících 12 měsících bude nadále zvyšovat, díky rostoucí podnikatelské důvěře.

Bruno Berretta pokračoval: „Ve druhém pololetí směřoval kapitál na evropský trh, což v různých lokalitách tlačilo výnosy kancelářských prostor dolů. Nájemnímu trhu stále chybí síla, a to zejména na zotavujících se trzích, kde oživení nájemného bylo až dosud taženo spíše nedostatkem kvalitních prostor, než oživením poptávky.“

„Výhled pro rok 2015 záleží na pevnosti eurozóny, a na tom, zda euro efektivně ustojí případný odchod Řecka z eurozóny. Dokonce i zdravější evropské ekonomiky neumí odolávat kouzlu dlouhotrvajícího oslabení u klíčových ekonomických partnerů a politická moc může řídit náhlé změny nálady, ačkoliv scénář pomalého růstu zůstává tím nejpravděpodobnějším,“ ukončil Bruno Berretta.

Zdroj: Colliers International