CZGBC: Rozhovor se Simonou Kalvodou

Můžete našim čtenářům stručné přiblížit vaši organizaci? Co je její hlavní náplní a cílem?

Česká rada pro šetrné budovy se snaží prosazovat principy šetrného stavebnictví s ohledem na stavby samotné ale i na celkové životní prostředí. Sdružujeme kolem 90 společnostní, které se tyto principy podporují a při své činnosti se jimi řídí. Naším cílem je dosáhnout stavu, kdy se šetrné budovy v České republice stanou standardem.

Jaké konkrétní výsledky vaše činnost měla za pět let od založení Rady?

Věřím, že za pět let své činnosti Rada přispěla ke zvýšení povědomí o tématech šetrnosti a udržitelnosti ve stavebnictví a pozitivně ovlivnila vývoj legislativy v této oblasti. Pojem šetrná budova před pěti lety v České republice prakticky neexistoval. Díky rozvoji trhu a osvětové práci Rady došlo k radikální změně. Málokterá komerční budova je dnes realizována bez komplexní certifikace šetrnosti. V roce 2009 byly v Česku 2 certifikované budovy, dnes se jejich počet vyšplhal na téměř 80 a dalších 40 je v procesu.

V září roku 2009 měla Rada 16 členských společností, dnes jich je téměř 90 a naši komunitu tvoří 450 lidí. Členské společnosti zastupují celý hodnotový řetěz sektoru šetrného stavebnictví od projektantů a architektů, dodavatelů technologií a materiálů po stavební firmy a konzultanty.

Velký pokrok je také patrný v oblasti legislativy. V roce 2009 měl sektor šetrného stavebnictví nulový vliv na politiku a legislativu. Před třemi roky Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem pasivního domu založila alianci Šance pro budovy, která se postupně rozšířila o další profesní asociace a stala se respektovaným partnerem zástupců vlády při vytváření legislativy k šetrným budovám a dotačním programům (v poslední době např. Nová zelená úsporám).

Jaký je její mezinárodní kontext? Co vůbec vedlo k založení světové sítě Rad pro šetrné budovy a jaký byl hlavní impuls pro její založení? Kolik Rad dnes v Evropě existuje?

Česká rada pro šetrné budovy je součástí světové sítě Rad (WGBC), která formálně vznikla v roce 2002 z iniciativy národních Rad z 8 zemí – Austrálie, Japonska, Kanady, Španělska, Ruska, Spojených arabských emirátů, Velké Británie a USA. Hlavním cílem v té době bylo ustanovit mezinárodní komunikaci mezi Radami, pomoci lídrům stavebního sektoru se vstupem na rozvíjející se trhy a poskytnout jednotný mezinárodní hlas iniciativám a aktivitám v oblasti šetrných staveb.Dnes WGBC sdružuje Rady z více než 100 zemí, a díky 100,000 budovám s téměř miliardou m² registrované šetrné plochy má toto globálního sdružení významný vliv a dopad na sociální i environmentální změny.

V evropské regionální síti WGBC (ERN) působí více než 30 Rad, což představuje 4 500 členských společností. Nakolik spolu Rady jednotlivých zemí spolupracují?

Spolupráce v ERN je v posledních několika letech velmi intenzivní. Zástupci Rad ERN se setkávají na pravidelných jednáních dvakrát do roka a spolupracují v několika oblastech:  komunita – posílení ‚značky‘ Rad v regionu a zapojení se do globálních aktivit, vzájemná výměna zkušeností, politika/legislativa – jednotný regionální přístup a sdílení informací, vzdělávání – příprava společné platformy vzdělávacích projektů.

Můžeme v Česku vidět nějaký konkrétní příklad této spolupráce?

Nejlepším příkladem spolupráce je úspěšná společná žádost 13 evropských Rad o grant EU ve výši 2,2 mil. eur, který je určený na posílení spolupráce Rad mezi všemi stakeholdery zapojenými do renovačních strategií jednotlivých zemí. Rozhodnutí o udělení tohoto grantu jsme se dozvěděli minulý týden a samozřejmě jsme všichni tímto úspěchem velmi potěšeni. Vlastní realizace projektu začne v lednu 2015.

Jak se díváte na vývoj českého stavebnictví z hlediska šetrných budov? Bude tento aspekt nabývat na stále větší důležitosti, nebo ho většina stavebních firem ignoruje?

Šetrné budovy znamenají jedinečnou obchodní příležitost. Zatímco stavební trh v minulém období vytrvale klesal, výstavba a rekonstrukce šetrných budov šla opačným směrem. Stále více firem si nutnost udržitelnosti uvědomuje a podle toho se chovají.  Pozornost se začíná věnovat nejen vlastním stavbám, ale i kvalitě vnitřního prostředí, které ovlivňuje zdraví, komfort a výkonnost lidí. Řada společností už šetrnost považuje za standard, a pokud ostatní společnosti budou chtít zůstat konkurenceschopné, budou muset tyto lídry následovat. Důležitým aspektem je také legislativa, která stanovuje cíle a podmínky pro výstavbu a renovaci budov.

Budete rozšiřovat nabídku služeb, které svým členům poskytujete?

Pro rok 2015 chystáme několik novinek. Máme připravený projekt spolupráce se zástupci obcí a měst, jehož hlavním cílem bude zvýšit povědomí o výhodách a úsporách šetrných staveb, předat informace o možnostech zadávání šetrných veřejných zakázek v rámci nového zákona o veřejných zakázkách a předvést konkrétní příklady šetrných staveb realizovaných státní správou. Také bychom chtěli rozšířit působnost Rady do regionů a poskytovat služby i mimopražským členům. Určitě se zaměříme na zvýšení viditelnosti Rady, jejích členů a šetrných témat nejen v odborném tisku, ale i v masmediích, aby byla veřejnost lépe informovaná o výhodách udržitelných budov a zvýšila jejich poptávku.

Co je pro další fungování Rady v dnešní době největší výzvou ?

Především spokojenost našich členů s poskytovanými službami. Snažíme se zapojit členské organizace do plánování aktivit Rady, abychom zjistili, jaké jsou jejich potřeby a požadavky. Jedině aktivní a rostoucí členská základna je zárukou úspěšného rozvoje Rady.

Jaká je Vaše osobní představa o dalším vývoji a směrování Rady?

V rozvoji Rady vidím velký potenciál. Všichni naši členové mají bohaté zkušenosti v oblasti udržitelných staveb, které se dají využít v dalším vývoji služeb a aktivit Rady. Ráda bych viděla Radu jako organizaci, která působí jako centrum zkušeností v daném oboru, je lídrem v prosazování principů udržitelnosti a respektovaným partnerem všech stakeholderů v sektoru šetrných staveb.

Zdroj: CZGBC