CZGBC: Šance pro budovy - přehled
Na konci června vydal ODYSSEE MURE pro Evropskou komisi analýzu hodnotící pokrok v oblasti EE převážně v budovách a uvádí zajímavé statistiky o spotřebě v domácnostech i službách. Dle závěrů sice existují strategie renovace budov, ale je potřeba zlepšit jejich faktické uskutečnění. Podobně je potřeba zlepšit viditelnost a důvěru v energetické certifikáty včetně PENB. Posledním doporučením je větší zapojení požadavků na EE při zadávání veřejných zakázek.
Evropská komise sníží používanou diskontní sazbu pro investice do energetické efektivity ve svých modelech jako PRIMES, uvedl začátkem července týdeník POLITICO. Předpokládá se, že půjde o snížení z kritizovaných 17,5% na 10-12%. Dle prvních reakcí je to sice stále vysoko, ale je, co oslavovat, neboť se díky snížení zvýší atraktivita investic do EE (alespoň z pohledu ekonomických modelů).
Komise taktéž zváží možnost povolení snížení sazby DPH pro materiály a technologie související s EE v budovách, aby pomohla překlenout jednu z bariér těchto investic. Uvedl to pro server Euractiv 13. 7. Miguel Arias Cañete v reakci na rozsudek Evropského soudního dvora, který tuto pobídku fungující ve Velké Británii donutil VB zrušit.
Červenec pak byl jednou velkou ranou pro EE v budovách ve Velké Británii. Vláda odložila plán mít od roku 2016 všechny nové budovy uhlíkově neutrální a prakticky energeticky soběstačné, a o pár dní později bez náhrady zrušila i svůj program Green Deal, který poskytoval financování na energetické renovace. O co šlo a bližší komentář zde.
DG Energy vydala čtvrtletní monitorovací zprávu o trhu s plynem. Oproti stejnému období vloni předběžná data ukazují opětovný nárůst spotřeby. Hlavní proměnnou tohoto vývoje je označováno počasí a vyšší počet topných dní. Kladně lze hodnotit vývoj cen, kdy se snižují ceny LNG, což představuje ještě větší tlak na cenu za ruský plyn, jehož podíl dlouhodobě klesá – a i podle odhadů zprávy to pozitivně vnímá právě ČR, kde se cena za ruský plyn výrazně přibližuje tržní ceně v obchodních hubech. Navíc ČR s Polskem získali z CEF přes 62 mil. EUR na stavbu propojení STORKII, což pravděpodobně ještě více posílí roli trhu v cenotvorbě.
A závěrem opět zpráva z Komise, která mimo další energetické legislativy představila první návrh fungování EU-ETS v období po roce 2020. Ročně se bude rychleji snižovat množství povolenek (o 2,2%, doteď 1,74%), 57% bude aukcionováno; 54 sektorů bude zahrnuto na seznamu ohrožených carbon leakage (je to míň než 174, ale stále to pokrývá velkou většinu průmyslových emisí); z prodeje 400mil. povolenek bude vytvořen inovační fond, kam si sáhne i ČR (nárok na 15,59% z celku); a bude navýšena rezerva povolenek pro nově příchozí subjekty trhu (vezmou se z MSR).
Naopak zůstává nezměněna derogace povolenek výměnou za investice do modernizace a inovací, dále možnost podpory při nepřímém dopadu cen povolenek na konkurenceschopnost (typicky podniky spotřebovávající velké množství elektřiny) a třeba možnost státu si zvolit, na co použije tržby z prodeje povolenek. Z těchto důvodů je návrh brán jako vítězství energetických sektorů zemí CEE. Dle studie neziskové organizace Sandbag je však celkově pro nápravu systému potřeba být mnohem ambicióznější.
Zdroj: CZGBC