1. ledna 1970

CZGBC: Světelné klima v kanceláři

CZGBC: Světelné klima v kanceláři

Kvalita vnitřního prostředí v kanceláři má značný vliv na naše tělo i duši – a promítá se i do toho, jak jsme v práci výkonní. Aby byla kancelář opravdu zdravá, nemůže mít jen pěkný design. Musí splňovat řadu dalších funkcí – od dobré kvality vzduchu přes využití přírodních materiálů až po kvalitní akustiku a světelnou pohodu. Že je světlo důležité nejen pro rostliny, potvrzuje průzkum organizace ABSL a společností Skanska a JLL: až 87 % zaměstnanců považuje dostatek denního světla v kancelářích za jeden z klíčových faktorů zlepšujících jejich kreativitu v práci. Maximalizace denního světla a optimální využití umělého osvětlení by proto měly být součástí komplexního řešení současných zdravých kanceláří. Využití moderních technologií a LED osvětlení přináší také zajímavé úspory energie.

Zdravé vnitřní prostředí v budovách považuje za jednu ze svých priorit Česká rada pro šetrné budovy. Ta sdružuje na 80 subjektů, hlásících se k principům šetrného stavebnictví. Jsou mezi nimi i renomovaní výrobci osvětlení a dodavatelé komplexních světelných řešení. „Právě světelné klima v kancelářích bude jedním z parametrů, které bude hodnotit pracovní skupina Rady jako garant kategorie Zdravá kancelář v rámci 3. ročníku prestižní soutěže CBRE Zasedačka roku,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka Rady. Firmy se do soutěže mohou hlásit až do 31. října 2016.

Dobrým rozložením světla v kancelářích snížíte namáhání očí a únavu

„Denní světlo je přirozený prvek, který významně ovlivňuje pohodu a pracovní výkon zaměstnanců. K prosvětlení kanceláře také napomáhá správný výběr svítidel, resp. jejich vyzařovací charakteristiky. Samozřejmostí musí být zamezení rušivému oslnění. Dobrého rozložení světla v kanceláři lze dosáhnout svítidly s difuzním vyzařováním přes mikroprizmu nebo s nepřímou složkou světla. Díky tomu se sníží namáhání očí z kontrastu mezi pracovním úkolem a periferním viděním,“ upozorňuje Vladan Jesenský, Country Manager společnosti Zumtobel Group, předního mezinárodního výrobce a dodavatele komplexního řešení osvětlení.

Regulujte umělé osvětlení!

Normou daná intenzita umělého osvětlení v kancelářích je 500 luxů. Je však potřeba pracovat i s dalšími vlastnostmi světla. Za ideální lze považovat teplou bílou barvu světla v rozmezí 4000 – 6000 K (kelvinů). Pro individuální komfort pracoviště je dobré mít možnost přisvícení stolní lampou, nebo využít plynulou regulaci osvětlení. Je důležité se zaměřit také na odrazivost využitých materiálů v kanceláři, především pracovní desky stolu. „Regulace intenzity umělého osvětlení kanceláře v závislosti na denním světle patří k dalším prvkům, příznivě ovlivňujícím naše zdraví. Zároveň významně spoří elektrickou energii. Denní světlo během dne mění svojí teplotu chromatičnosti přibližně v rozsahu 3000-8000 K. V našich zeměpisných šířkách se používají nejčastěji svítidla se 4000 K. Abychom umělé osvětlení co nejvíce přiblížili k dennímu, je vhodné použít svítidla, která umožňují změnu chromatičnosti. Tu pak měnit podle denní doby - a tím dále zvyšovat komfort i výkon zaměstnanců,“ dodává Vladan Jesenský.

Vnitřní stínění: recept na snižování skleníkového efektu

U denního světla může být zejména problém rovnoměrného přístupu k němu a jeho změna v průběhu dne. Rovnoměrný přístup světla by se měl promítnout již do samotného návrhu kanceláře. Ta by měla být otevřena dennímu světlu z více stran. Nejjednodušším receptem pro práci s jeho intenzitou je využití inteligentního vnějšího a esteticky vhodného vnitřního stínění. Jako příklad lze uvést pevné prvky fasády, rolety, žaluzie, závěsy nebo okenní fólie. Stínící prvky mohou mít odlišnou propustnost, odrazivost nebo absorpci slunečních paprsků. Udává se také intenzita prostupujícího viditelného světla o vlnové délce 380 – 780 nm (light transmission). Výrazný podíl na intenzitě stínění má i samotná barva, kterou pro stínění vybereme. Jan Polák, General Manager společnosti Hunter Douglas, která vyrábí a dodává stínící techniku, upozorňuje: „Venkovní stínění (žaluzie, rolety a slunolamy) působí nejlépe jako primární a účinná zábrana prostupu tepla do budovy a snižuje tzv. skleníkový efekt. Při kombinaci s vnitřním stíněním se výrazně redukuje teplota vnitřního prostředí. Eliminuje se také potřeba použití chlazení místností, což vede ke snížení spotřeby neobnovitelné energie. Vnitřní stínění zajišťuje dobré vizuální podmínky, kontroluje objem prostupu světla a vytváří oku příjemné kontrasty při optimalizaci prostupu přirozeného denního světla do interiérů.“

Zdroj: TZ Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)