GRETI: Transparentnost přitahuje investice
Podle indexu 2016 Global Real Estate Transparency Index (GRETI), který zpracovaly společnosti JLL a LaSalle Investment Management, zlepšily v uplynulých dvou letech dvě třetiny sledovaných trhů svoji transparentnost. Země, které se v GRETI umístily v první desítce jako nejvíce transparentní, přitáhly 75 % globálních investic do komerčních nemovitostí. Transparentnost trhu je významným aspektem v rámci rozhodování o alokaci realitních investic.
Ke klíčovým faktorům, které významně ovlivňují transparentnost trhu a přispívají k jejímu zvyšování, patří:
- Rostoucí kapitálové investice. JLL předpokládá, že v nadcházející dekádě přesáhnou 1 bilion USD(v porovnání s nynějšími 700 miliardy USD jde o významný nárůst), což znamená, že investoři budou vyžadovat vyšší transparentnost trhu, aby mohli jednotlivé trhy relevantně srovnávat jak v rámci nemovitostních trhů, tak mezi různými typy investic (asset class).
- Prosazuje se společenská shoda, že transparentní praktiky na realitním trhu jsou základem pro kvalitní život dané společnosti, pozitivně ovlivňují správu místních financí a vytváření kapitálu. Součástí této báze je např. garantovaná a efektivně vynutitelná vlastnická práva, bezpečné bydlení a kvalitní pracovní prostředí a také například profesionální a čestné chování realitních makléřů.
- Moderní technologie umožňují jak digitalizaci nejrůznějších druhů dat o trhu s nemovitostmi, tak jejich sdílení a analýzu. Zlepšení a sjednocení techniky sběru dat o nemovitostním trhu umožnuje přesnější srovnání jednotlivých trhů v čase.
-
Jeremy Kelly, ředitel programů globálního výzkumu JLL a hlavní autor studie GRETI, uvádí: “Výsledky indexu GRETI ukazují, že realitní trh z globálního pohledu směřuje k vyšší transparentnosti. Důvodů je více: existuje řada lokálních aktivit, jejichž cílem je zlepšit dostupnost a kvalitu tržních dat a jejich srovnávání, zlepšování místní legislativy, zavádění vyšších etických standardů a dále třeba rozšíření tzv. zelených budov a principů trvale udržitelného rozvoje.”
Nejvýznamnější závěry indexu GRETI
< >Anglofonní země Velká Británie, Austrálie, Kanada a Spojené státy americké obsadily čtyři nejvyšší místa a patří k nejtransparentnějším realitním trhům na světě. Následují země kontinentální Evropy (Francie, Německo, Nizozemí, Irsko, Finsko) a Nový Zéland. Tyto země přitáhly v uplynulých dvou letech 75 % globálních realitních investic do komerčních nemovitostí a sídlí zde polovina globálních korporátních centrál. Dalších 20 zemí (pozice 11. – 30.) se označují jako transparentní a do nich proudí 20 % celosvětových realitních investic a třetinu globálních korporátních centrál. Čtrnáct z 20 zemí se nachází v Evropě (Švédsko, Polsko, Švýcarsko, Belgie, Dánsko, Norsko, Česká republika, Itálie, Španělsko, Rakousko, Maďarsko, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko), zbývající v Asii (Singapur, Hong Kong, Japonsko a Taiwan).„Česká republika se nadále umísťuje na předních pozicích v rámci EU co se týče růstu HDP, ekonomické a exportní diverzity a také transparentnosti realitního trhu. V rámci Global Real Estate Transparency Index 2016 se celosvětově umístila na 20. místě a předstihla například Rakousko a země jižní a jihovýchodní Evropy. Navazuje na Belgii (16.), Dánsko (17.), Norsko (18.) a Japonsko (19. místo),“ dodává Tewfik Sabongui, ředitel české pobočky JLL. Největší rozvoj jsme zaznamenali na 37 kategorie semi-transparentních realitních trhů. I když zde existují pravidla a legislativní rámec, není zcela dodržován. Jedná se zejména o územní plánování, dodržování stavebního zákona a smluvních závazků. Tyto země přitáhly čtvrtinu globálních korporátních centrál a 5 – 10 % světových realitních investic. Patří sem země BRIC (Brazilie, Rusko, Indie a Čína – ve všech těchto zemích jde o největší a nejrozvinutější města) a země MIST (Mexiko, Indonésie, Jižní Korea a Turecko). Slovinsko, Srbsko a Bulharsko se poprvé posunulo do kategorie semi-transparentních trhů. V kategorii trhů s nízkou transparentností jsme sice zaznamenali rozvoj, ale v řadě zemí se často situace nezměnila a stávající praxe je stále nedostatečná. Jde často o státy Latinské Ameriky a Afriky. Zveřejnění tzv. Panama papers počátkem roku 2016 zvýšilo tlak na vyšší transparentnost realitních trhů a definitivně zařadilo boj proti korupci na mezinárodní politickou agendu. Dobrovolná majetková přiznání a opatření proti praní špinavých peněz se stále rozšiřují. Nové techniky sběru dat dále zvyšují tlak na větší transparentnost trhu. Očekáváme, že na velmi transparentních trzích se vytvoří tzv. hyper-transparentní kategorie, ve které budou např. sensory v jednotlivých budovách zaznamenávat údaje o dané nemovitosti, podle kterých bude moci majiteli nájemce sledovat, jak je budova využívána a jak je hospodárná.Celosvětově se v rámci střední třídy vrší intolerance vůči korupci, která bude motorem dalších změn – zejména v tzv. semi-transparentních zemích. Sociální media v tomto směru jistě pomohou mobilizovat.Moderní technologie jednoznačně umožňují pokrok v oblasti transparentnosti trhu a některé země (jako např. Keňa, Ghana a Ekvádor) již díky nim prošly významnou změnou. Očekáváme větší důraz na reformu ze strany státní správy / regulátora trhu a efektivní vymáhání práva. Zvlášť na tzv. semi-transparentních trzích sice potřebná legislativa existuje, nicméně její vymáhání stále pokulhává.Zdroj: JLL