Jak vypadá certifikace LEED v praxi? (I.)
Certifikace budov je novým nástrojem prověřování kvality budov, která zajišťuje energeticky úsporné stavění, ohleduplné k životnímu prostředí, i následné provozování budovy. Environmentální hodnocení budov je pojem, který se v současnosti stále více používá a uplatňuje v oblasti komerční a developerské výstavby. Seriál přibližuje zkušenosti získané při výstavbě administrativní budovy City Green Court v Praze, která se uchází o získání certifikátu LEED Platinum. Poznatky nabyté při realizaci této stavby se dají s výhodou uplatnit i při realizacích jiných typů budov.
Certifikace, její verze a referenční příručka
LEED je systém environmentálního hodnocení budov, který se neustále vyvíjí, a proto prochází nezbytnými úpravami podle aktuálních normativních požadavků. Ty se mění i během certifikačního procesu projektu. S kvartálním vydáním změn souvisí jak možné změny v certifikačním procesu, tak i změny konkrétních požadavků certifikačního systému. Platné požadavky jsou dány referenční příručkou daného systému a jejími změnami vydanými k datu registrace daného projektu. V tomto případě byl zvolen systém LEED 2009 for Core and Shell ve verzi platné k 5/2010. Jelikož provedené změny požadavky většinou zpřísňují, je možné aplikovat i změny, jež byly vydány k pozdějšímu datu. Není to však povinné.
V referenční příručce jsou specifikovány požadavky formou tzv. kreditů, které popisují konkrétní podmínky a vlastnosti. Tyto požadavky musí projekt splňovat a vykazovat, aby mohl být za dané kritérium ohodnocen. Ve většině případů jsou takové požadavky předepsány pouze citací normativního základu, který požadavky dále rozvádí, rozšiřuje a upřesňuje. V referenční příručce tedy nejsou uvedeny všechny požadavky v takovém detailu, aby se daly ihned aplikovat, případně zavést do projektové dokumentace bez dalšího vyhledávání.
Školení pracovníků
Na zpracování dokumentace a na realizaci se podílí početný kolektiv pracovníků, který u těchto certifikovaných staveb zpravidla doplňuje expert na certifikaci. V době přípravy projektu City Green Court byl výběr těchto specialistů omezený, proto se společnost Skanska rozhodla vyškolit vlastní specialisty. Velmi důležitý je výběr kandidáta na experta pro certifikaci. Musí to být člověk, který má skutečný zájem o životní prostředí a stavebnictví a který je komunikativní, aby v projektovém i realizačním procesu mohl uplatnit požadavky, jež přispějí k získání certifikace, což často není vůbec snadné. Příprava takového pracovníka, jeho studium, včetně složení dvou předepsaných zkoušek, představuje časově několik měsíců a také finanční náklady v řádu desítek tisíc korun. Pracovník se musí naučit referenční příručku pro daný typ stavby včetně referenčních standardů pro udělení relevantních kreditů. Následně musí složit povinnou zkoušku GA (LEED Green Associate). Po té musí aktivně uplatňovat své znalosti na stavbě, která usiluje o získání certifikátu, a současně prohlubuje své znalosti dalším studiem, jež ukončí složením zkoušky AP (LEED Accredited Professional). Po úspěšném složení této zkoušky může expert LEED AP být pracovníkem zodpovědným za certifikaci daného projektu.
Angličtina v hlavní roli
Je třeba upozornit na skutečnost, že systém LEED vyvíjí společnost U. S. Green Building Council (USGBC) v USA. Proto jsou všechny relevantní texty, a tedy i požadavky uváděny v anglickém jazyce. V případě referenční příručky pro jedno certifikační schéma hovoříme o cca tisíci stranách anglického odborného textu (připočteme-li k tomu související referenční standardy relevantních kreditů, je to řádově několik tisíc stran). Certifikační proces v LEED je specifický tím, že veškerou dokumentaci všech projektů posuzují týmy vybraných expertů z řad registrovaných profesionálů společnosti Green Building Certification Institute (GBCI). Veškerá komunikace s tímto certifikačním orgánem probíhá prostřednictvím internetové platformy LEED Online. Na ní jsou uloženy formuláře, které je nutné vyplnit, a zároveň se na toto místo ukládá dokumentace nezbytná k důkladnému posouzení přiděleným certifikačním týmem. Z tohoto důvodu je nutné veškerou dokumentaci poskytovat v anglickém jazyce, případně lze odeslat vybrané přeložené pasáže textu. Obstarávání dokumentace v angličtině je, obzvláště u dokumentace stavebních výrobků, v řadě případů velmi složitá a zvyšuje režijní náklady vynaložené na překlad. V případě této konkrétní stavby se ukázalo, že ne všichni subdodavatelé jsou schopni dodat požadované dokumenty v angličtině.
Konec první části. Druhou část najdete zde a třetí část zde.
Článek byl publikován v časopise Energeticky soběstačné budovy 4/2012.