Jak vypadá certifikace LEED v praxi? (II.)

Certifikace budov je novým nástrojem prověřování kvality budov, která zajišťuje energeticky úsporné stavění, ohleduplné k životnímu prostředí, i následné provozování budovy. Environmentální hodnocení budov je pojem, který se v současnosti stále více používá a uplatňuje v oblasti komerční a developerské výstavby. Článek z druhé části seriálu přibližuje zkušenosti získané při výstavbě administrativní budovy City Green Court v Praze, která se uchází o získání certifikátu LEED Platinum. Poznatky nabyté při realizaci této stavby se dají s výhodou uplatnit i při realizacích jiných typů budov.

Projektová dokumentace

Záměr investora stavět certifikovanou budovu by měl být vyjádřen ještě před zpracováním projektové dokumentace dané budovy, aby se již při projektování mohly naplnit požadavky zvoleného systému certifikace i její úroveň. Je samozřejmě možné rozhodnutí o certifikaci budovy provést ve fázi výstavby budovy; představuje to však obvykle přepracování projektové dokumentace, zvýšené náklady, časovou prodlevu a neexistuje žádná garance, že již rozestavěná budova splní požadované parametry zvoleného systému.

Je velkou výhodou, když projektovou dokumentaci zpracovává ateliér, jehož pracovníci mají již zkušenosti s projekcí certifikovaných budov, znají požadavky a jednotlivá kritéria pro jejich splnění. V případě, kdy architekti a projektanti projektují certifikovanou budovu poprvé, je třeba je předem seznámit s požadavky na jednotlivé kredity a při zpracování dokumentace průběžně konzultovat navrhovaná situační, koncepční, konstrukční, výrobková i materiálová řešení. Tato fáze projektu není vždy snadná a především s architekty je třeba hledat kompromisní řešení, která umožní zajistit vytýčené cíle certifikace.

Dokumentace k územnímu i stavebnímu řízení musí být provedena tak, aby v dalším stupni dokumentace bylo možné dodržet požadované parametry certifikačních kritérií a přitom byly naplněny představy investora a záměry architekta. Při zpracování realizační dokumentace je třeba se věnovat každému detailu tak, aby stavba kromě splnění požadavků certifikace byla taky stavebně proveditelná, technicky spolehlivá a provozně funkční. Samozřejmě je třeba mít stále na zřeteli ekonomickou stránku projektu.

Je-li projekt připravován od počátku s ohledem na budoucí environmentální hodnocení, je možné zaměřit se na výběr vhodných stavebních materiálů a výrobků již před zahájením stavby. Správným výběrem a skladbou materiálů lze dosáhnout i o stupeň lepší ohodnocení. Nejsou-li zaneseny všechny specifikace do projektové dokumentace, může to mít za následek prodlevy při dodávkách materiálů, výměnu nevhodných stavebních prvků a zařízení, více práce, posouvání termínů a s tím spojené vícenáklady.

Dokumentace stavebních výrobků

Pro dokladování environmentálního dopadu použitých stavebních materiálů a výrobků na stavbě usilující o certifikaci LEED je potřebné zajistit předepsanou dokumentaci. Nejprve je třeba identifikovat požadavky na dokumentaci sledovaných vlastností materiálů, ideálně na základě specifikací uvedených v projektové dokumentaci.

Vlastnosti materiálů lze doložit několika způsoby, ne všechny jsou však relevantní a přijatelné ve všech případech. Jako dokumentace výrobků může sloužit: technický list, bezpečnostní list, materiálový list, prohlášení výrobce (v našich podmínkách nejvhodnější, neboť mnohdy neexistuje dostatek podkladů v angličtině) nebo certifikát výrobku. Poslední jmenovaný se týká zejména podlahovin s certifikátem FloorScorekoberců s certifikátem Green Label a Green Label Plusnábytku s certifikátem Greenguard. Tyto výrobky jsou uvedeny v různých databázích šetrných výrobků a je snadné je získat.

Hodnota stavebního materiálu z hlediska vlivu na životní prostředí se zaměřuje na tyto vlastnosti:

  • Obsah recyklované složky – pro dokumentaci této vlastnosti je nutno správně chápat definice pro tzv. předspotřebitelskou a pospotřebitelskou složku recyklovaného materiálu (definice jsou zakotveny v ISO 14021) a správně je interpretovat osobám odpovědným za získání potřebné dokumentace, eventuálně přímo výrobci.
  • Regionalitu – je nutno doložit místa získávání surovin pro výrobu a místa zpracování surovin na finální výrobek.
  • Rychlost obnovitelnosti – v potaz se berou pouze materiály rostlinného původu s periodou získávání suroviny z těchto materiálů kratší než deset let.
  • Obsah těkavých organických látek (VOC – Volatile Organic Compounds) – tato vlastnost se sleduje u lepidel, tmelů, těsnicích hmot, nátěrů, maleb, stěrkových podlah apod., včetně materiálů na bázi aglomerovaného dřeva, které musí být bez přidaného močovinového formaldehydu. Maximální přípustné limity těkavých látek jsou v LEED dány americkými normami (SCAQMD). Klíčové je správné zařazení materiálu do kategorie podle definic v nich uvedených. Hodnotu obsahu těkavých látek pro vybrané chemikálie předepisuje i česká legislativa v bezpečnostních listech. Hodnoty získané testováním, které se provádí na základě jiné metodiky než předepisují americké normy (ASTM), nelze porovnávat. Potřebné dokumenty není snadné na českém trhu obstarat, není to však nemožné. Dodatek k certifikačním systémům z července letošního roku přinesl významnou úlevu u požadavků v podobě širšího záběru akceptovaných testovacích metodik a ekoznačení.
  • Původ materiálu – u dřeva jde o certifikát FSC. Znamená to, že dřevo bylo získáno ekologicky přijatelným způsobem. Jiný certifikát než FSC není pro LEED relevantní. V současné době je na českém trhu dostatek takového materiálu.

Výše uvedené vlastnosti se hodnotí na základě ceny daného materiálu ve vztahu k celkové ceně stavebního materiálu, vyjádřené procentuálním podílem. Cena materiálu je totiž jediným společným jmenovatelem těchto sledovaných kategorií. Pro certifikaci je výhodné se zaměřit zejména na materiály jako beton, výztuž do betonu, ocel, sklo, izolace z minerálních vláken, sádrokartonové konstrukce, minerální podhledy, dřevěné prvky (dveře, podlahy), malby a nátěry, lepidla a těsnicí hmoty.

Technická zařízení budovy

Některé požadavky jsou automaticky splněny dodržením platných ČSN, na jiné je nutno se zaměřit, zejména na minimální účinnost zařízení, nutnost instalace motoricky ovládaných uzavíracích klapek vzduchotechniky, přímé měření průtoku čerstvého vzduchu a další. Výběr konkrétních optimálních strojů a zařízení TZB probíhal schvalovacím procesem, kterého se účastnil celý realizační tým – zejména projektanti profesí, architekt, expert LEED AP, vlastník budovy, budoucí správce budovy, nezávislá kontrola projektu (tzv. commissioning) a techničtí poradci investora. Expert LEED AP posuzoval zejména vliv volby zařízení na energetickou náročnost budovy, na splnění minimálních závazných požadavků podle standardů ANSI/ASHRAE/IESNA a vliv na bodové ohodnocení budovy v certifikačním procesu.

Povinnou součástí certifikačního procesu je tzv. commissioning – nezávislá kontrola projektu a provedení stavby. Kontroluje projektovou dokumentaci, prováděcí dokumentaci dodavatelů TZB systémů, jejich instalaci a uvedení do provozu. Monitoruje spotřebu energií a chování budovy po dobu přibližně jednoho roku od obsazení budovy nájemníky. Současně se podílí na tvorbě manuálu systémů budovy. Nezávislost na projektovém a realizačním týmu a přímá zodpovědnost investorovi jsou klíčové vlastnosti osoby vykonávající commissioning budov většího rozsahu. Cílem procesu commissioningu začleněného do harmonogramu projektu při jeho důsledném a zodpovědném plnění je snížit provozní náklady, delší životnost instalovaných zařízení a jejich vyšší efektivita. Tento proces lze s výhodou spojit s vykonáváním funkce technického dozoru investora (TDI).

Z uvedeného je zřejmé, že dokumentace stavebních výrobků a materiálů je obsáhlá. Z toho důvodu byl pro sběr těchto důležitých podkladů samostatně vyčleněn jeden odpovědný pracovník.

Konec druhé části. První část najdete zde.

Článek byl publikován v časopise Energeticky soběstačné budovy 4/2012.

Autoři:
Ing. Bohdan Víra, CSc., [email protected]
Ing. Petr Lhoták, [email protected]
Skanska a.s. 
Foto: Skanska Property Czech Republic, s.r.o.

Zdroj: CZGBC, Celý článek najdete na linceFoto: Dezeen.com