Šetření energie při zachování komfortu

Během krize začali firmy ve velkém snižovat náklady a hledat jakékoliv druhy úspor. Společnosti jako je Schneider Electric, mající mnohaleté zkušenosti s vývojem a nasazováním řídicích systémů budov, nabízí možnost uspořit až 30% nákladů na energie v budovách. Zní to možná trochu nabubřele, ale praxe ukazuje, že to je opravdu možné.

Základem úspor jsou měření a lidé

Základem toho, abychom mohli provést úsporná opatření je zjistit, kde má naše budova slabiny. Prvním krokem by tedy mělo být provedení energetického auditu budovy. Každá budova je jinak stará, obsahuje jiné technologie a trápí ji jiné problémy. Výsledkem dobrého energetického auditu jsou konkrétní kroky, které je třeba provést pro dosažení úspor, odhady nákladů a jejich návratnost.

Proto abychom co nejefektivněji využívali energii v budovách, je nutné měřit spotřebu všech energií, které v budově máme. Trendem je mít měřiče spotřeby nejen centrálně, ale i podrobnější přehled v jednotlivých zónách. Jako jednoduchý příklad z praxe můžeme uvést zavedení vodoměrů ve škole na jednotlivá patra. Měsíc po zavedení se zjistilo, že na jednom patře je 4 krát větší spotřeba vody než je průměr v celé budově. Po bližším průzkumu toalet, došlo k opravě kapajících kohoutků a protékajících záchodů a problém byl odstraněn. V minulosti se díky centrálnímu vodoměru na tento problém nepřišlo. To samé pak platí i o elektroměrech nebo měřičích tepla. Čím více měření, tím větší možnosti analýzy stávající situace, porovnání s normálním stavem a generování úspor.

Druhým faktorem, který hraje u měření spotřeb a šetření energiemi roli, je přístup samotných uživatelů. Už jenom tím, že se uživatelům oznámí, že se začala měřit energetická spotřeba, tak může díky psychologickému efektu dojít k úspoře energií. Lidé totiž, když vědí spotřeby a znají náklady své a ostatních spolupracovníků, sami začnou přistupovat k energetickým úsporám aktivněji. Důležitá je však komunikace a informovanost ze strany facility manažerů či vedení. Lidský faktor hraje tu nejdůležitější roli v energetické efektivitě.

Zónové řízení teploty a komfortu v místnostech

V kancelářských budovách je největším žroutem energie systém MaR (měření a regulace). Tento systém se stará o komfort uživatelů budovy tím, že řídí vytápění, klimatizaci a ventilaci. Systém MaR podle statistik spotřebuje až 40% veškeré energie v budově. V moderních budovách je tento systém plně automatický s možností zónového řízení teploty v místnostech. Proto, aby uživatelé měli co největší teplotní komfort, je vhodné budovu rozdělit do jednotlivých zón, nejlépe podle samostatných kanceláří, kde každá zóna je ovládána samostatným termostatem nebo regulátorem. Systém MaR může teplotu v místnosti regulovat mnoha způsoby, záleží na vybavení budovy. Nejčastějšími zdroji tepla anebo chladu jsou radiátory, podlahové vytápění, centrální vzduchotechnika, fan-coil jednotky, chladící trámy apod. Tyto zdroje mohou být použity samostatně nebo v různých kombinacích.

Základem efektivního úsporného a komfortního systému MaR je jeho automatizace a integrace s jinými systémy. Pokud jsou v místnostech použity zónové regulátory místo obyčejných stand-alone termostatů, je dobré je připojit do systému MaR, aby mohli být centrálně monitorovány a sledovány podmínky ve všech místnostech. Centrální řízení může použít časových plánů pro snížení spotřeb tím, že rozdělí dny v týdnu na hodiny, ve kterých se předpokládá, že bude budova obsazena a neobsazena. Např. v době mezi 20 hodinou večerní a 5 hodinou ranní, přestane systém centrálně klimatizovat nebo topit a pouze temperuje na nějakou udržovací teplotu. V pracovní době, se znova zapne klimatizace nebo topení. V inteligentních budovách bývají zóny navíc vybaveny detektory přítomnosti, které i v pracovní době zjišťují obsazenost místnosti a podle toho ji řídí. Díky integraci systému MaR se systémem kontroly vstupu, může tyto informace o obsazenosti předávat právě systém kontroly vstupu. Pokud jim budova není vybavena, lze použít zónové regulátory, které mají kontakty pro připojení externího snímače pohybu nebo ještě lépe zónové regulátory s integrovaným čidlem pohybu na krytu. (foto vlevo: . Regulátor SE7000 s PIR čidlem)

Zónové regulátory s integrovaným detektorem přítomnosti

Novinkou v této oblasti jsou zónové regulátory Schneider Electric řady SE7000, které kromě možnosti komunikace, integrovaného čidla teploty, detektoru přítomnosti mají i čidlo vlhkosti. Zónové regulátory SE7000 komunikují na otevřených protokolech LON nebo BacNet a v případě, že chcete vyměnit staré termostaty, které komunikaci nemají za nové, můžete použít regulátory SE7000 s bezdrátovou zigbee komunikací a nemusíte sekat do zdi nová vedení. Díky otevřeným protokolům je možné je integrovat do prakticky jakéhokoliv systému měření a regulace, bez více nákladů na  různé převodníky protokolů. Regulátory jsou vybaveny ještě dalšími vstupy a výstupy. Je vhodné do nich zapojit například okenní či dveřní kontakty. Použitím okenních kontaktů zamezíte zbytečnému plýtvání energií na topení a chlazení v době kdy se někdo rozhodl otevřít okna.

Při snižování energetické náročnosti procesů měření a regulace by mělo být cílem dosáhnout energetických úspor, při zachování či zlepšení pracovních podmínek uživatelů. Nelze pouze snížit teplotu topení o 3 stupně a tím snížit náklady na ohřev vody v radiátorech. Energetická efektivita v budovách je komplexní proces, který by měl být kontrolován a řízen odborníky v oboru. Jen tak bude spokojený jak vlastník, nájemce budovy, tak i koncový uživatel.