Rozpočtové škrty a kancelářský trh
Rozpočtové škrty by mohly vést k uvolnění zhruba 200 000 m² kanceláří.
Český trh s kancelářskými prostory se zotavuje, míra neobsazenosti je relativně nízká a pokračuje v klesajícím trendu, naopak výstavba zase nabírá obrátky. V regionálním srovnání, nájemné v Čechách je po Polsku druhé nejvyšší. Nedávno publikovaná analýza DTZ tvrdí, že rozpočtové škrty by mohly vést k uvolnění zhruba 200 000 m² kanceláří, a to v důsledku personální redukce státního aparátu.
Faktory jako ztráta několik tisíc pracovních míst ve veřejném sektoru, ale i citelné rozpočtové škrty a nové, pro investory atraktivní obligace, mohou v následujících letech markantně ovlivnit evropský trh komerčních nemovitostí. Nejvíce postižený může být kancelářský segment, ale i trh s obchodními prostory a v závislosti na něm i komerční logistika.
V České republice, ve většině případů, stát kanceláře, v nichž sídlí i vlastní. Proto dopad na trh s kancelářemi není a ani nebude tak markantní jako v zemích, kde je stát spíše nájemcem. „V případě České republiky do budoucna může dojít na úrovni veřejných institucí coby nájemců k velkým změnám. Některé státní instituce a ministerstva zvažují konsolidaci a prodeje části nemovitostí. Pokud je jejich cílem efektivnější využívání prostor, úspora provozních nákladů, případně jsou-li dané nemovitosti nadbytečné, jde o racionální krok,“ říká Lenka Šindelářová z pražské kanceláře DTZ. Horší situace může nastat v případě, že ministerstva, státní organizace či agentury začnou odcházet z prostor, které mají pronajaté v developerských projektech, hoc nabízejí velmi výhodné podmínky.
Autoři studie při formulování prognóz pro trh kancelářských prostor ve vztahu k úsporám veřejných rozpočtů brali v úvahu následující ukazatele: dluh ve vztahu k HDP, odhad růstu HDP a procento ohlášené redukce pracovníků ve veřejném sektoru (v porovnání s celkovým počtem míst v administrativě). Kromě výše zmíněných ukazatelů se přihlíželo taktéž na podíl státních zaměstnanců na celkovém počtu administrativních pracovníků. Například v Řecku je to 46% a v Portugalsku 42%, na druhé straně stojí Velká Británie a Švýcarsko s 18%, respektive 19%. Evropský průměr je 28%. Čím nižší procento, tím mírnější je a bude vliv vládních škrtů na poptávku po kancelářích.
Česká republika se podle statistik Oxford Economics blíží evropskému průměru s 29% podílem na celkovém počtu administrativních pracovníků. Podle prognóz tohoto zdroje se v České republice mezi lety 2011–2015 sníží počet pracovních míst ve veřejném sektoru o 14 000. To by za předpokladu, že všichni jsou zaměstnáni v administrativě, znamenalo uvolnění přibližně 210 000 m2 kancelářských prostor, pokud se počítá 15 m2 na osobu (pro porovnání – právě teď je ve stádiu výstavby 190 000 m2 kanceláří).
Zdroj: Stavební forum / Petr Bým 13.10.2011