Za první tři měsíce povolily úřady v Praze 1.092 nových bytů. Potřebný by byl ale více než dvojnásobek
Jak se projeví probíhající koronavirová krize na výstavbě nových bytů? Aktuálně zveřejněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za první tři měsíce tohoto roku současnou krizi logicky ještě nezohledňují, přesto v prvních třech měsících tempo povolování nijak nevybočilo a stavební úřady povolily v bytových domech celkem 1.092 bytových jednotek. Touto rychlostí by se v metropoli za celý rok povolilo kolem 4.400 bytů, a to ale pouze za předpokladu, že se povolení některých projektů nezpozdí kvůli omezenému fungování stavebních úřadů. V Praze je přitom potřeba ročně povolit alespoň 10.000 bytů.
První dopady koronavirové krize na povolování bytové výstavby se projeví až v číslech, která budou zveřejněna v červnu. Právě v této době je ale nesmírně důležité, aby ekonomiku naší země nová výstavba podpořila co nejvíce.
Stavební zákon může přinést navíc desítky miliard
Stavebnictví se na HDP podílí bezmála 10 procenty a stát proto musí tento obor maximálně podporovat. Jeden velmi silný nástroj k tomu přitom vláda připravený má, a to v podobě nového stavebního zákona, který zcela nepochybně pomůže zásadně zjednodušit a urychlit povolování nových staveb včetně tolik potřebných nových bytů. Pokud se u nás situace s pomalým schvalováním nové výstavby nezmění, může v roce 2030 chybět až kolem 100.000 bytů, tedy bydlení pro zhruba čtvrt milionu lidí.
Stávající platný stavební zákon, který byl v průběhu let vyšperkován 26 návaznými novelami, způsobuje, že vyřízení stavebního povolení pro běžný bytový dům v Praze trvá často 10 i více let. A co víc – způsobuje vážné problémy i největšímu investorovi, kterým je stát. Tomu se díky krkolomné legislativě nedaří povolovat ani veřejné, obecně prospěšné stavby.
Stavebnictví bude po překonání krize tahounem ekonomiky
Nový stavební zákon by měl vstoupit v platnost již v příštím roce a přichází tedy v době, kdy bude tato nová norma zapotřebí ještě více, než se před krizí předpokládalo. A uvědomuje si to i ministryně Klára Dostálová, která zdůraznila, že když bude chtít stát podpořit v budoucnu ekonomiku investicemi do staveb nebo infrastruktury, nemělo by mu v tom bránit pomalé povolování projektů. Také podle řady ekonomických analytiků se stane právě stavebnictví tahounem při oživení ekonomiky poté, kdy skončí opatření proti šíření koronaviru.
Vídeň nebo Mnichov rostou pomaleji, povolují ale mnohem více bytů než Praha
Nová výstavba již nyní vydělává státu na daních mnoho desítek miliard korun ročně. A pokud se bude díky novému stavebnímu zákonu rychleji povolovat a více stavět, budou tyto příjmy bezesporu ještě mnohem vyšší. Jen u bytové výstavby bychom se tak mohli konečně vyšplhat v počtu povolených bytů na hodnoty, které jsou pro další rozvoj naší metropole a její konkurenceschopnost nezbytné.
Počet obyvatel Prahy roste rychleji než v okolních metropolích, jako jsou Vídeň nebo Mnichov. Situace s povolováním bytů je v těchto městech ale přesně opačná. Vídeň i Mnichov vykazují dlouhodobě rostoucí tempo povolování nových bytů, zatímco Praha stagnuje. Důsledkem je to, že Praha pro jednoho nového obyvatele povolila jen 0,4 bytu, zatímco například Vídeň 1,7.
Zdroj: ČSÚ, zahraniční statistické úřady, analýza Central Group (zahraničí – data 2018, Praha – data 2019)
Michaela Tomášková
výkonná ředitelka
CENTRAL GROUP a.s.