Zdravá kancelář 2: Vzduch a kvalita vnitřního prostředí

Na které hlavní aspekty se u přiváděného vzduchu zaměřit?

Jednak na jeho distribuci, důležité je v maximální možné míře používat indukční distribuční elementy,které z principu své funkce zabezpečí minimalizaci rozdílu teploty přiváděného vzduchu a teploty vzduchu v pobytové zóně a zajistí kvalitní provětrání prostoru bez vysoké rychlosti proudění vzduchu v pobytové zóně..

Pak také na kvalitu čerstvého vzduchu, která je dána zejména polohou nasávacích otvorů vzduchotechnických zařízení. Optimální polohou je neosluněná severní část objektu či pozemku, při sání vzduchu na střeše objektu dbát na povrchy před sacími otvory vzduchotechniky, tzn. světlé povrchy, případně zelená střecha. Dále na kvalitu a pravidelnou údržbu filtrů ve vzduchotechnickém zařízení a na čistotu rozvodů a distribučních elementů.

V neposlední řadě je nutné se zaměřit i na kvalitní regulaci distribuce vzduchu po objektu a místnostech tak, aby nebyly různě využívané prostory vzájemně ovlivňovány (dispoziční úpravy, obsazenost pouze části objektu atd.)

Požadavky na kvalitu přiváděného větracího vzduchu

Základním kvalitativním parametrem je teplota, vlhkost a obsah škodlivin (tuhé částice, oxidy, těkavé látky). Lidský organismus má přirozenou schopnost se přizpůsobit venkovním podmínkám, a proto by měla být teplota vzduchu řízena v závislosti na ročním období. Vedle pocitu pohody zajistíme i energeticky optimálnější provoz. V zimním období je příjemná teplota okolo 22°C, v extrémních letních měsících pociťujeme jako velmi příjemnou teplotu dosahující 26°C. Možnost individuálního nastavení teploty je z hlediska teplené pohody výhodou.

Vlhkost vzduchu přímo souvisí s jeho teplotou, v letním období je vzduch přirozeně vlhčí a není tedy potřeba přiváděný vzduch dodatečně zvlhčovat. V zimním období může vlhkost klesnout až pod 30%, což je i minimální normová hodnota. Optimálně by se v zimním období v našich podmínkách měla vlhkost pohybovat 35%, v zimně je tedy při nuceném větrání je nutné přiváděný vzduch zvlhčovat.

Množstvím vzduchu zajišťujeme snížení obsahu škodlivin a odvod pachů, platí čím více, tím lépe. Velké množství přiváděného vzduchu souvisí s narůstající energetickou náročností (větší množství energie na ohřev / chlazení, větší ventilátory). Dle legislativních požadavků je minimální množství 25 m3/h na osobu, optimální množství čerstvého beroucí v potaz spotřebu energie je 36 m3/h na osobu. Z hlediska kvality prostředí je ale optimální 50 – 60 m3/h na osobu násobná výměna vzduchu.

„Je nutné zmínit možnost využití přirozeného větrání, a to zejména v podmínkách, kdy je to možné - přibližně od 16 do 26°C, tedy po větší část roku. Přirozené větrání slouží jako chlazení a zároveň nahrazuje přívod čerstvého strojově upraveného vzduchu. Využití přirozeného větrání vede ke snížení spotřeb energií na provoz vzduchotechnických zařízení (ventilátory, ohřev / chlazení přiváděného vzduchu) a odstranění problémů spojených s provozem (výměna filtrů, čistota rozvodů a distribučních elementů),“ dodává Kateřina Kuklová ze společnosti PBA International Prague.

Přirozeným větráním je možné odstranit problém znehodnocení čerstvosti vzduchu vlivem jeho úpravy ve vzduchotechnických jednotkách a rozvodem potrubní sítí. Vlivem kovového prostředí dochází k tzv. deionizaci tedy znehodnocení čerstvosti vzduchu. Vysoce ionizovaný vzduch pociťujeme jako velmi čerstvý, příkladem je pocit čerstvosti vzduchu, který máme po bouřce. Záporně nabité ionty ionizovaného vzduchu přecházejí z plic do krve a tím ovlivňují celou řadu tělesných pochodů: zvyšují imunitu, zrychlují regeneraci buněk, působí proti volným radikálům, upravují hladinu serotoninu (hormonu štěstí), draslíkatý elektrolyt upravuje vzrušivost neuronu, a tím přispívá k duševní pohodě a prohloubení koncentrace a zlepšení paměti.

Předchozí článek věnovaný osvětlení ze seriálu Zdravá kancelář naleznete zde

Zdroj: CZGBC