Zdravá kancelář 4: Ergonomie
CZGBC vám přináší již čtvrtý díl seriálu Zdravá kancelář publikovaný v Development News. Tentokrát o ergonomii a s ní souvisejícím designu.
Značný podíl na zdravém vnitřním prostředí kanceláři, v nichž pracujeme, má ergonomie a s ní související aktivní design. Všichni víme, jak negativně se může nevhodně řešené pracovní místo vepsat do našich těl. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost ergonomii. Zjednodušeně řečeno - optimalizovat postavení člověka v pracovních podmínkách tak, aby mohl zaujímat pohodlnou polohu a podával co nejlepší výkon.
Ergonomie je interdisciplinární obor, který pokrývá prakticky všechny aspekty lidské činnosti. Podle Mezinárodní ergonomické asociace je založen na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Využíváním vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu a výkonnost. V rámci holistického přístupu zahrnuje faktory fyzické, kognitivní, sociální, organizační, prostředí a další relevantní faktory.
Jak se ergonomie promítá do našeho života v kancelářích? Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, odpovídá: „Správně ergonomicky řešené kanceláře zohledňují člověka jako skutečného uživatele tohoto prostoru - znamená to především, že berou v úvahu biomechaniku lidského těla. A naopak - ergonomicky špatně navržené kanceláře mají negativní dopad především na pohybový aparát člověka. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že právě onemocnění páteře a svalů jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti. Ergonomie se tak významným způsobem podílí na produktivitě práce. Optimalizovat pracovního prostředí z ergonomického hlediska znamená být na správné cestě ke zdravější a produktivnější kanceláři.“
Podstata úspěchu správně ergonomicky řešeného prostoru spočívá ve správně zvoleném zařízení a jeho uspořádání v kanceláři. Ergonomie a design by při tom měly jít ruku v ruce. Správné kancelářské prostory mají umožňovat jejich uživatelům dynamické změny poloh. Na rozdíl od dlouhého statického sezení podporuje dynamické sezení látkovou výměnu a přirozené zatížení pohybového aparátu – nedochází k dlouhodobému jednostrannému zatížení. Při špatném sezení se nadměrně zatěžují zádové krční a ramenní svaly a vznikají tak bolesti krční páteře i bolesti v kříži. Správně sedět znamená především využít plně anatomicky tvarovanou sedací plochu.
Isabela Adamíková ze společnosti Wiesner-Hager, která je předním evropským výrobcem designového ergonomického nábytku, dodává: „Nemoci našeho těla i nemoci životního prostředí mají společného jmenovatele – plýtvání energií. Ergonomická i ekologická hlediska by měla vycházet ze společného základu: zařídit, abychom při výrobě i používání nábytku vynaložili jen takové množství energie, jaké je nezbytně nutné. Jádro úspěchu spočívá v detailech: je třeba dělat vše pro to, aby nám nikde zbytečně neutekl jediný joule A zároveň abychom pro sebe měli právě takový pracovní prostor, který naslouchá potřebám našeho těla a v němž se cítíme dobře.“
Obecně lze říci, že správně ergonomicky řešené kanceláře zohledňují odpovídající vzdálenosti, výšky a úhly, které promítají do řešení prostor s ohledem na rozdílnost jednotlivých tělesných konstitucí. „Nastavitelná by měla být nejen židle včetně područek a zádové opěrky, ale i výška stolu a vzdálenost klávesnice a obrazovky počítače. Uživatel by se zkrátka měl cítit komfortně, měl by mít možnost měnit pracovní polohu, aby nedocházelo k jednostrannému přetěžování pohybového aparátu. To totiž může vést, kromě zmiňované bolesti zad, také k zánětům šlach nebo k syndromu karpálního tunelu. Jedná se o potíže vyvolané opakovanými pohyby malého rozsahu při práci s počítačem v kanceláři v souvislosti s nevhodně ergonomicky koncipovaným pracovním místem,“ uzavírá Tomáš Andrejsek ze společnosti ELAN Interior, která udává designové trendy ve vybavení kanceláři.
Zdroj: CZGBC.cz