Životní cyklus výrobků ovlivní ekologickou stopu celé stavby
Zájem veřejnosti o stavební výrobky s vyšší přidanou hodnotou ve formě nižších environmentálních dopadů narůstá jen pomalu. Hybným momentem pro sestavení životního cyklu českých produktů jsou zatím především požadavky zahraničních zákazníků.
Stavební průmysl je tradičně významným odběratelem chemických materiálů pro celou řadu svých stavebních výrobků. Výrobci se začali velice intenzivně věnovat problematice udržitelnosti. A to nejen v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 stanovující harmonizované podmínky uvádění stavebních výrobků (nahrazuje Směrnici Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích). V tomto nařízení přibyl požadavek 7 na udržitelné využívání přírodních zdrojů, který stanoví:
Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné použití přírodních zdrojů:
- recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání;
- trvanlivost staveb;
- použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.
Jednou z možností, jak prokázat soulad s touto směrnicí, je metoda posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment – LCA) a na této metodě založené environmentální značení typu III, často označované jako environmentální prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration – EPD).
Posuzování životního cyklu
Metoda LCA je analytickým nástrojem založeným na měření technologických, provozních i environmentálních parametrů jednotlivých průmyslových podniků podílejících se na výrobě, transportu, provozu či odstraňování materiálu, zařízení, paliva či energetického nosiče vstupujícího do jakéhokoli stadia životního cyklu stavby. Každá taková komodita má ve svém životopise určité emise škodlivých látek do prostředí a podílí se jimi na celkových ekologických dopadech stavby. Metoda LCA se provádí podle ČSN EN ISO 14040/44:2006, je tedy robustním a transparentním nástrojem kvantifikace konkrétních environmentálních dopadů svázaných s jednotlivými vstupními materiály, energiemi, ale i s celou stavbou. Metoda LCA na konkrétních číslech ukazuje, jak lze změnou technologie či změnou určitého konstrukčního prvku ovlivnit environmentální dopady stavby. Ukázkovými úkoly pro LCA by mohlo být (a často bývá) vyčíslení, jak klesnou ekologické dopady při změně systému vytápění z elektrického na zemní plyn, či jak snížíme celkové ekologické dopady použitím kvalitnější tepelné izolace.
Pro vnitřní regulaci volného tržního systému je velmi zajímavá skutečnost, kdy lze metodou LCA určit, který subdodavatel materiálu či energie má ve svém „životopise“ nižší ekologické dopady. Taková informace může být významná pro architekty, stavbaře a především pro developery – umožní jim totiž vybrat si takové subdodavatele, kteří přidají ke společnému koláči ekologických dopadů dané stavby co nejmenší díl.
Environmentální prohlášení o produktu
Metoda LCA je významným podkladem pro pozdější získání certifikace BREEAM, SBToolCZ a brzy i LEED. Informace shrnující data možných environmentálních dopadů svázaných s výrobou i používáním určitého produktu, materiálu, zařízení či budovy jsou obsažena v dokumentu označovaném jako Environmentální prohlášení o produktu se zkratkou EPD. V zahraničí je systém EPD již velmi pokročilý, v Německu, Francii, Itálii, Švédsku či Norsku jsou již zveřejněny stovky EPD. V ČR jsme zatím pozadu, ale firem, které mají EPD na vlastní produkty, v poslední době přibývá. Developeři, investoři i zákazníci si začínají stále častěji uvědomovat, že environmentální vlastnosti výrobků mohou být na trhu konkurenční výhodou.
Z oblasti stavebních materiálů má EPD k dispozici již několik výrobců. Mezi firmy, které si pro úspěšné získání významné zakázky nechaly zpracovat LCA či environmentální prohlášení o produktu, patří například Heluz cihlářský průmysl v.o.s., SIPRAL a.s., SPOLCHEMIE, a.s., či TECHO, a.s., cementárna v Prachovicích (Holcim), Fatra, a.s., Napajedla, Skanska LOP a další. Jestliže budou mít tuzemští výrobci zájem uspět na mezinárodním trhu, budou muset k získání EPD přikročit – ostatně požadavky zahraničních zákazníků byly hybným momentem pro sestavení EPD českých výrobců.
Zdroj: CZGBC, Autor: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Publikováno v magazínu Energeticky soběstačné budovy 2/2014