Věda o krátkých pracovních přestávkách

3 VĚDECKÉ DŮVODY PROČ JSOU PŘESTÁVKY DŮLEŽITÉ

1. Přestávky nám pomáhají, abychom byli při práci soustředění a mentálně vyrovnaní

Když pracujete na nějakém projektu, vezete se v proudu myšlenek, cítíte se skvěle a vše Vám jde od ruky. To ovšem nemusí trvat věčně. Přetáhne-li člověk kapacitu této produktivní zóny, cítí se nekoncentrovaný či dokonce podrážděný. Co se změnilo? Lidský mozek není stavěn na příliš dlouhou dobu koncentrace, které můžeme být denně vystavováni. Naše mozky jsou neustále bdělé, protože se z důvodu přežití vyvinuly tak, aby detekovaly tisíce různých změn. Špatnou zprávou tedy je, že extrémně dlouhá koncentrace na jeden úkol není v našich silách. Alespoň pro několik příštích desetiletí či století. Dobrou zprávou ovšem je, že krátkou přestávkou můžeme pozitivně ovlivnit tyto nekoncentrované chvíle a dostat se tak zpět do tvůrčího procesu.

2. Přestávky nám pomáhají uchovat si informace a vytvářejí souvislosti

Naše mozky mají dva režimy: “Soustředěný režim“, který používáme, když se například učíme něco nového, píšeme nebo pracujeme. „Rozptýlený režim“, což je náš relaxační režim, kdy nejsme soustředěni, moc se nekoncentrujeme a o něčem v myšlenkách sníme. Soustředěný režim využíváme především k produktivní práci v kanceláři nebo na jiném pracovišti, ale rozptýlený režim hraje v tomto případě také svou velkou roli.

Některé studie ukazují, že mysl řeší svízelné problémy při denním snění. To jste možná i vy zažili při jízdě autem, procházce či sprchování. Vypadá to, že průlomové myšlenky přicházejí odnikud a jsou často produktem rozptýleného režimu přemýšlení. To je z důvodu uvolnění spojeného s rozptýleným režimem, který dovolí mozku zachytit a vrátit cenný vhled. Ing. Prof. Barabara Oakley vysvětluje, že při koncentraci blokujeme vstup do rozptýleného režimu. A rozptýlený režim, jak studie ukazují, je to, co velmi často potřebujeme pro vyřešení velmi náročných či nových problémů.

3. Přestávky pomáhají přehodnotit směr k cílům

Harvard Business Review prozkoumal další důležitou výhodu přestávek. Pomáhají nám odstoupit od problému či úkolu a ujistit nás, že jej provádíme správným způsobem. Když člověk nepřerušovaně pracuje na úkolu, je jednoduché ztratit koncentraci a zabřednout do problému. Naproti tomu po krátké přestávce snadno začneme tam, kde jsme skončili a pár vteřin na zkoncentrování napomůže k rychlému zhodnocení problému, který se snažíme vyřešit. Je to způsob, který v nás povzbuzuje uvědomělost nad naším úkolem či cílem.

JAK SE PŘESTAT CÍTIT Z PŘESTÁVEK PROVINILE

Máme tedy vědecky prokázáno, že přestávky zvyšují koncentraci, motivaci a obnovují soustředění. Ale projít se po své kanceláři nebo se na chvíli protáhnout během práce? Nebudeme pocit viny silnější než výsledky vědy?

Když se požadavky v životě zintenzivňují, máme tendenci se zakousnout a pracovat velmi tvrdě. Často lidé přemýšlí o tom, že pokud si nevezmou volno, stihnou více věcí a logicky budou i mnohem úspěšnější.

Problém je, že bez přestávek, které nás osvěží a nabijí, se člověk stává méně efektivní, dělá více chyb a je méně zapojený do daného projektu.

Plánované přestávky se stávají běžnou součástí práce u firem jako jsou Google, Apple, Facebook, Ford a mnoho dalších.

4 METODY PŘESTÁVEK, KTERÉ MŮŽETE VYZKOUŠET

Vyzkoušejte některé z metod začlenění přestávky do Vašeho pracovního dne.

1. Pomodoro

Jedním z běžných způsobů, jak začlenit do pracovního rozvrhu přestávky, je pracovat v malých časových pásmech. Pomodoro technika je na to jako stvořená. Nastavíte si časový odpočet na 25 minut a když čas vyprší, dáte si 5 minutovou přestávku. Protáhnete se, napijete se nebo se jen opřete a relaxujete. Po čtyřech Pomodoro úsecích si vezmete 30 minutovou přestávku.

Práce v takovýchto časových periodách vám pomůže zbavit se rozptýlení a budete více soustředění. Při časově omezených úsecích budete tlačeni úkol dokončit o něco dříve, protože čas běží. Při této metodě si dejte pozor, abyste na sebe příliš netlačili a nevytvářeli nadměrný tlak.

2. 90 minutové pracovní bloky

Devadesáti minutové pracovní intervaly jsou po dlouho dobu oblíbenou efektivní metodou, protože pracuje s přirozeným rytmem naší bytosti.

Při testech a studiích atletů, herců, šachistů a houslových virtuózů bylo zjištěno, že nejlepších výsledků dosahují při koncentrovaných úsecích ne delších než 90 minut.

Chceme-li maximalizovat výtěžek z dlouhotrvající práce, je nutné, aby se jednotlivec vyhnul vyčerpání a aby limitoval práci do takového množství, ze kterého se úplně zotaví, jak při dennodenní tak při týdenní práci.

3. Metoda 52 – 17

Třetí možností, kterou některé studie uvádějí jako nejproduktivnější ze všech je metoda 52 - 17.

Pomocí stopek a produktivity Draugiem Group studovala zvyky nejproduktivnějších zaměstnanců a zjistila, že nejproduktivnější lidé pracují 52 minut a poté mají 17 minutovou přestávku, než se vrhnou do dalšího práce.

Zjistili, že 10% nejproduktivnějších pracovníků je schopno většinu práce udělat v relativně krátkých časových úsecích, jako kdyby se k jejich pracovnímu času chovali jako ke sprintu. Většinu úkonů udělají v těchto 52 minutách, kdy pracují velmi intenzivně. Poté relaxují a připravují se k dalšímu pracovnímu „sprintu“.

4. Dvě 15-minutové přestávky za den

Pokud vám časové bloky nevyhovují nebo je díky vaší práci v kanceláři nebo i jinde nemůžete aplikovat, pak zvažte jednoduché, ale stále efektivní řešení. Naplánujte si dvě 15 minutové přestávky za den – jednu uprostřed dopoledne a druhou uprostřed odpoledne kolem 15 hodiny. Tato hodina patří k nejméně produktivním a proto byste ji určitě neměli vynechat.

Každý člověk je jiný a také má jiný druh práce, proto nebude všem vyhovovat stejná metoda. Vyberte si proto některou z výše uvedených metod efektivních přestávek, která bude pro Vás a Vaši práci ta nejlepší.