5. prosince 2021

Historie kancelářského designu. Jak vypadaly kanceláře před sto lety?

Historie kancelářského designu. Jak vypadaly kanceláře před sto lety?

V kancelářích dnes pracuje mnoho lidí. Jde však až o trend posledního století. Dříve se většina lidí věnovala manuální práci a v kancelářích usedali jen ti nejvyvolenější. S tím, jak se zvětšoval počet těch, kteří pracovali zpoza stolu, šla ruku v ruce i změna v podobě vzhledu těchto pracovišť. Od dob prvních kanceláří se toho do dnešního dne hodně změnilo.

Antické kanceláře

Historie kancelářských prací sahá až do starověkého Říma. Toto období přineslo mnoho nových vynálezů či technologií, ale s rozvojem funkcí státu přišla i spousta byrokracie. Bylo totiž potřeba vést přehledy o tom, kdo v daném  městě žije a zda všichni zaplatili řádně daně. O tuto práci se starali vysoce postavení písaři placení ze státní kasy. A ti na své sepisování potřebovali nějaké fajnové místečko.  

Písaři pravděpodobně většinou pracovali v nejrůznějších chrámech či palácích, kde své spisy zároveň i ukládali do speciálních polic, čímž tvořili jakési knihovny. Římané nejspíš žádné vyloženě “kancelářské” budovy nestavěli, ale pracovali na místech původně určených k jiným účelům. Zjevně ale již tehdy vykonávali mnoho činností, které bychom dnes označili jako kancelářské profese. 

Středověkem do novověku

Středověk velmi zjednodušeně řečeno představoval částečný útlum stolní práce, při němž se většina lidí zaměřila zpět na manuální činnost a obdělávání půdy. Proto se přesuňme z antického Říma rovnou do novověké Velké Británie, konkrétně do 18. století

Britské království bylo v té době koloniální velmoc, expandovalo po celém světě včetně svých obchodních zájmů. To mělo za následek obrovské množství byrokracie, s níž bylo třeba se vypořádat. V roce 1726 tak vznikla historicky první kancelářská budova známá jako The Old Admiralty Office, v níž se kromě samotných kanceláří nacházely i jednací místnosti, z nichž některé jsou užívány dodnes. 

V následujících letech přišel boom a kancelářské budovy postupně zaplňovaly celý Londýn. V roce 1729 bylo kompletně přestaveno i sídlo známé Východoindické společnosti – tehdejší největší obchodní společnosti. Na její stavbě se rozhodně nešetřilo, takže v jejím interiéru byly zakomponovány ozdobné lišty, ručně vyřezávaný velkolepý nábytek, napříč celou budovou byly k zahlédnutí nejrůznější obrazy či sochy a ředitel společnosti měl ručně vyráběnou sametovou židli připomínající spíše královský trůn. 

Zrod open office

Opravdový rozmach kancelářských prací napříč celou Evropou a Amerikou však přišel až ve 20. století. S jejich stoupající potřebou přišly i snahy o co nejlevnější a nejefektivnější zařízení kanceláří. Zkraje 20. století tak přišel Frederick Winslow Taylor s převratnou myšlenkou tzv. open office, která se záhy stala velmi oblíbenou. Jenže touha po co nejnižších nákladech měla za následek design budov v podobě rozlehlých místností, v nichž se nacházely dlouhé řady stolů, u kterých úřadovali pracovníci namačkaní jeden na druhého. Díky tomu se sice ušetřily peníze za nájem a zařizování kanceláří, postupem času se však začaly projevovat nepříznivé psychologické dopady takového prostředí na samotné zaměstnance.

Ve stejné době vznikalo mnoho nových vynálezů, od elektrického osvětlení přes telegrafní systém až po výtah. Díky všem těmto “vymoženostem”  se na území USA mohly začít stavět první mrakodrapy, jejichž primárním využitím bylo právě vytvoření prostoru pro kanceláře. Výškové budovy tak znamenaly pro historii kanceláří velký milník, který přirozeně přinesl i revoluci v přístupu k open office.

Protože metoda namačkání co největšího počtu lidí na jedno místo se zjevně neosvědčila, začaly vznikat jakési hybridní prostory. Ve velkých otevřených místnostech tak sice bylo stále mnoho stolů, k dispozici tu však už bylo třeba i několik uzavřených kanceláří. Tím pádem se místo práce mohlo přizpůsobit jejímu konkrétnímu zadání. Lidem se zároveň začalo dopřávat stále více místa, takže každý pracovník měl už i (většinou) vlastní stůl.

Divoké 20. století

Během samotného 20. století se však design kanceláří změnil mnohem víc než za celou dosavadní historii. Během 20. a 30. let se začal klást důraz nejen na efektivitu práce, ale i na spokojenost pracovníků, protože ta jde většinou s vyšší produktivitou ruku v ruce. Do kanceláří se také začaly umisťovat rostliny, kladl se důraz na barevné provedení a společnosti do svých pracovišť začaly promítat svou identitu. 

Tento pokrok v zútulňování pracovního prostředí pak částečně zarazila Velká hospodářská krize a následně 2. světová válka. Evoluce kancelářského designu se dala znovu do pohybu až v 60. letech. Kvůli úspoře místa i peněz byl stále nejoblíbenějším konceptem kanceláří open space. Některé firmy však tehdy začaly pociťovat problémy s hlukem v takových místnostech. Zaměstnanci se kvůli tomu nemohli plně soustředit na svou práci. 

Do open space kanceláří se tak mezi jednotlivé stoly začaly umisťovat první improvizované bariéry a paravány, aby měli zaměstnanci alespoň trochu soukromí a klidu na svou práci. Mimo jiné k tomu přispěly i stížnosti některých žen, které se v otevřených kancelářích setkávaly s obtěžováním.

Částečné použití přenosných zdí mezi stoly přineslo mnoho pozitivních dopadů na práci. Bohužel se tento koncept začal (podobně jako zpočátku samotný open office) brzy zneužívat. Zaměstnavatelé se totiž opět snažili co nejvíce ušetřit a tak během 80. let, kdy startovala éra osobních počítačů, začali v obrovských prázdných místnostech stavět malé buňky zakryté paravány ze všech stran. V těch byl zpravidla jeden stůl pro jednoho pracovníka. Tomuto designu se začalo říkat anglicky „cubical farm“

Díky tomu šlo do malého prostoru vměstnat obrovské množství pracovníků, přičemž každý měl „relativní“ soukromí a klid na práci. Bohužel se však nepočítalo s důsledky na lidskou psychiku, které byly nedozírné. Práce v takto zúženém prostoru totiž často vyvolávala úzkosti a snižovala produktivitu. Toto období se do historie kancelářského designu podepsalo jako vůbec nejdepresivnější. Nad spokojeností zaměstnanců se začalo znovu přemýšlet až s příchodem moderních technologií a novějších psychologických přístupů zhruba na přelomu tisíciletí.

Moderní kanceláře

V posledních 20 letech se návrháři kanceláří často odkazují na různé psychologické průzkumy a při designu pracovních prostor se soustředí hlavně na to, aby se v nich zaměstnanci cítili co nejlépe. Při designu kanceláří se tak dnes klade důraz na barevné provedení, styl podlahy, osvětlení, správné zvolení nábytku a mnoho dalšího. Do kanceláří se také začínají implementovat hřiště, posilovny a další místa pro různé vedlejší aktivity k odreagování zaměstnanců. A tento přístup – tedy spokojenost zaměstnance na prvním místě – se zdá zatím nejvýhodnější. Uvidíme však, co přinesou kanceláře budoucnosti. 

Autor: Petr Hejčl