Spousta lidí potřebuje pro práci klid, proto nabízíme hybridní řešení, říká Lubomír Šilhavý z WorkLounge

Jak a kdy se zrodil nápad vytvořit pro práci společné kancelářské prostory?

V kancelářském byznysu jsem více než 25 let, začínal jsem v roce 1994 v USA. V období krize v roce 2008 jsem z budovy, kterou jsem koupil, začal vytvářet kancelářské prostory. V té době se hodně změnil celkový systém - zaměstnavatelé se snažili minimalizovat náklady a zaměstnanci se snažili najít práci. A tak vznikla cesta k hledání průsečíku, který by byl pro obě strany výhodný. Základní otázkou však bylo, kolik kancelářského prostoru je pro jednoho člověka potřeba? Na to jsem se ptal každého svého klienta, protože jejich původní požadavky byly zbytečně obrovské. Začali jsme tedy pracovat na tom, co je v rámci prostoru skutečná potřeba. A to se nám podařilo. Během několika týdnů se nám v USA povedlo obsadit celou pobočku. Cesta od tohoto počinu byla ještě dlouhá a sdílené kanceláře měly ze začátku úplně jinou podobu, než mají dnes. 

Jak se změnily kancelářské prostory od devadesátých let dodnes?

Změnily se nejen kancelářské prostory, ale i vnímání kancelářského byznysu a pracovního života. Díky digitalizaci nepotřebujeme tolik úložišť jako dříve. Dnes do kanceláře přichází lidé jen s notebookem a někdy i bez něj. Veškeré dokumenty jsou digitalizované. 

Dovolím si říct, že dnes se nacházíme v dost podobné situaci jako v roce 2008. Současně je cílem maximálně snížit náklady a výnosy dostat na uspokojivou úroveň. Kvůli inflaci jsou ze strany zaměstnanců požadavky na vyšší mzdy. Na druhé straně stojí zaměstnavatelé, kteří potřebují snižovat náklady. A tím, že dokážeme některé věci sdílet, náklady snižujeme. To se projevilo i u velkých korporací, které zjistily, že je možné „sdílet“ i zaměstnance a začaly je umisťovat do sdílených pracovišť. Zaměstnanci se tak dostávají do prostředí s dalšími zajímavými lidmi, kteří jim přináší nové nápady a myšlenky.

Další vliv na kancelářský trh měla samozřejmě pandemie a s ní hromadný přesun na home office. Lidem se práce z domova ze začátku líbila, dávala jim flexibilitu, ale následně zjistili, že to není pro každého, a postupně začali hledat prostory, odkud by mohli pracovat. Zde nastalo využití menších kanceláří. Lidé zjistili, že se jim odtud dobře a efektivně pracuje. 

Jako WorkLounge nenabízíme jen klasický coworking s jednou velkou místností, kde lidé pracují a sdílí nápady. Uvědomujeme si, že spousta lidí potřebuje na práci klid, a to se jim skrze menší kanceláře snažíme poskytnout. Pokud pracovníci chtějí své nápady sdílet a komunikovat s ostatními, poslouží jim naše lounge zóna. 

Vnímal jste nějaký rozdíl mezi otevřením prvního coworkingového centra v zahraničí a u nás?

Rozdíl existuje v komunikaci. USA je místo, kde jsou lidé zvyklí se hodně stěhovat za prací a nikde nemají „svoje doma“. Jsou proto velmi komunikativní, aby se rychleji implementovali. 

Když jsme otevřeli první pobočku WorkLounge v Praze, byl pro nás mnohem větší problém spojit lidi dohromady a přesvědčit je, aby spolu komunikovali. Museli jsme je dávat dohromady, nestačila na to jedna akce. Zjišťovali jsme, kdo co dělá, a cíleně jsme je představovali. Na pobočce v Karlíně se nám ale podařilo tým stmelit tak, že už pro to nemusíme tolik dělat a lidé spolu komunikují sami.

Pro USA je také typické to, že lidé si zde kanceláře pronajímají, protože chtějí někam patřit. Často si kanceláře platí, ale vůbec tam nechodí. V Česku, když si lidé svoji kancelář platí, tak tam opravdu dochází. 

Co podle Vás lidé od pracoviště požadují a nejvíce ocení?

Lidé vyžadují klid na práci. Zároveň ale chtějí mít komunitu, která vám dodává energii a každý den se máte na co těšit. Nemusíte k tomu chodit cíleně na oběd nebo kafe po práci. Vy je potkáváte na denní bázi a přitom děláte svou práci. Dalším požadavkem je určitě technická vybavenost, kterou lidé v současnosti požadují za samozřejmost. Jistě také ocení nižší náklady. 

Kam se podle Vás trend v oblasti sdílených kanceláří bude ubírat?

Cesty sdílených kanceláří se neustále mění a posouvají. Lidé však v poslední době poptávají únik do přírody a zeleň. Jak ale bude celkový trh vypadat v budoucnu, to si netroufnu popsat.