10. března 2022

Trh trápí nedostatek vhodných uchazečů, jak získat nové zaměstnance a udržet stávající?

Trh trápí nedostatek vhodných uchazečů, jak získat nové zaměstnance a udržet stávající?

Loni se většina českých firem potýkala s enormním nedostatkem vhodných uchazečů o práci. Tento trend se nevyhne ani letošku. Relativně pomalý růst mezd v některých oborech krizi na trhu práce nejspíš prohloubí, navíc do něj zasáhne inflace. Jak o pracovníky v tomto roce nepřijít, a navíc ještě získat nové?

Personalisty a náboráře čeká v roce 2022 nelehký úkol. Kromě udržení loajality stávajících zaměstnanců budou muset oslovit i dosud nevyčerpané zdroje pracovní síly. Nabízíme tipy na pracovní benefity, které uchazeči o práci v dnešní době ocení. 

Hledejte na webech a sociálních sítích 

K náboru nových zaměstnanců mohou sloužit osvědčené weby, jako třeba prace.cz nebo jobs.cz, kde svou práci zdarma inzerujete. Vyplatí se také propagace skrze sociální média, převážně pak na LinkedInu, Facebooku či Twitteru.

LinkedIn je největší profesní sítí, která slouží k nalezení vhodné práce či stáže, posílení profesionálních vztahů a k získání nových dovedností potřebných k úspěchu v kariéře. Zveřejněte svou firmu a požádejte i své kolegy, aby s touto sociální sítí sdíleli svou pracovní pozici. Dále je pak možné využít Facebook, kde je spousta pracovních skupin, v nichž  lze zveřejnit inzerát. Pomocí relevantních hashtagů na vhodné kandidáty můžete cílit i na Twitteru, se zacílením na vámi požadovanou odbornost.

Diplom není vše

Nabírejte zaměstnance na základě schopností. Tzv. skills-based hiring se do povědomí náborářů dostal především kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly. Vysokoškolský titul či několik let praxe v oboru nezaručí kvalitu uchazeče, často tím předem vyloučíte čerstvé absolventy nebo zájemce, kteří sice v daném odvětví zatím nepracovali, ale mají požadovaný soubor dovednosti.

Částečné úvazky

V Česku je plno zájemců o práci, kteří však na plný úvazek pracovat nemohou, i tak ale mohou být prospěšnými a cennými kolegy. Ať už jde o lidi v předdůchodovém věku, rodiče malých dětí nebo studenty. V průběhu posledních dvou let se navíc důsledkem pandemie covidu zájem o zkrácené úvazky ještě zvýšil. Největší zájem je pak o poloviční a tříčtvrteční úvazky. Pokud zaměstnavatel práci na částečný úvazek zájemcům umožní, může na tom jedině získat. 

Výplata předem

Benefit v podobě výplaty předem se stal v průběhu pandemie velmi žádaným, jelikož se více domácností potýkalo s výpadkem příjmů. Sedmdesát procent zaměstnanců by v případě krátkodobého výpadku příjmů velmi ocenilo pomoc od zaměstnavatele. Téměř shodný počet lidí považuje možnost vybrat si mzdu několikrát měsíčně za lepší řešení, než je půjčka, ke které se lidé v této situaci často uchylují.

Kromě toho, že výplata předem chrání zaměstnance před neuváženými půjčkami, může i pomoci při nečekaných výdajích bez nutnosti jakékoliv další administrativy.

Flexibilita místa i času

Za poslední roky se práce z domova stala běžnou záležitostí, řadě stávajících i budoucích zaměstnanců by ovšem přišla vhod i pružná pracovní doba. Možnosti odpracovat týdenní pracovní dobu v různých časech během týdne je nakloněno téměř třičtvrtě zaměstnanců. Dvě třetiny Čechů pak láká čtyřdenní pracovní týden a více než půlka by chtěla pracovat jen pět hodin denně.

Příspěvek na home office

Náklady na práci z domova činí průměrně padesát korun na den. V tom je zahrnuta spotřeba energií, amortizace pracovního stolu či kancelářské židle ale třeba i spotřebovaný toaletní papír a káva. Pokud zaměstnanec pracuje z domu, vychází ho to na 1050 korun měsíčně, respektive 12 600 korun ročně. Výpočet přitom nezahrnuje náklady za telefon, technologická zařízení nebo internet, které tvoří podstatnou část výdajů.

Psychické zdraví

Podpora duševního zdraví je důležitá. Zaměstnanci mají největší zájem o konzultace s psychologem a mindfulness kurzy, které se zaměřují na zvládání stresu a rozvoj soustředění a klidu. Tyto služby nejvíce vyhledává mladší skupina pracovníků pod 30 let. Zatímco v dubnu 2020 se nějakým způsobem o duševní zdraví zaměstnanců staralo pouze 18 procent zaměstnavatelů, v říjnu téhož roku už to byl téměř každý třetí. U kancelářských oborů pak jejich letošní podíl dokonce vystoupal na 40 procent.

Autor: Eliška Koňařová